Novela zákoníku práce – účinná od 1. srpna 2024
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.
Naše pracovněprávní legislativa se v době Olympijských her také rozhodla překonávat rekordy a zákon skutečně nabývá účinnosti zhruba 8 hodin po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zásadní změny, které mají potenciál se dotknout většiny z Vás, však nabydou účinnosti až 1. ledna 2025.
Změnový zákon se dotýká primárně následujících oblastí:
- Majorita odborových organizací – mění se pravidla, za kterých je možné uzavřít kolektivní smlouvu u zaměstnavatele u kterého působí více jak jedna odborová organizace;
- Pracovní režim, v němž si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou rozvrhnout pracovní dobu sami, se rozšiřuje vedle výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele i na případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Podle nové legislativy tedy bude možné smluvit režim, kdy si zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele bude (zcela nebo v domluveném rozsahu) rozvrhovat pracovní dobu do směn sám;
- Upravují se pravidla pro výkonpráce ve zdravotnictví;
- Ruší se institut zaručené mzdy, tzn. pro zaměstnance odměňované mzdou bude platit pouze minimální mzda a nastavení dalších úrovní bude záležet na zaměstnavateli, příp. na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí;
- Mění se pravidla, podle nichž se bude určovat výše minimální mzdy, když by napříště měl být systém předvídatelný v tom smyslu, že bude navázán na výši průměrné mzdy v národním hospodářství;
- U veřejného sektoru se zavádí institut zaručeného platu, jehož výše se navazuje na minimální mzdu;
- Mění a doplňují se některé příplatky (příplatek ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví);
- Ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 1 ZPr.
- Mění se právní úprava ručení za mzdy ve smyslu ust. § 324a ZPr, tedy právní úprava, která nabyla účinnosti teprve 1. ledna 2024.
Zásadní je v této souvislosti doplnit, že:
- zákonná úprava režimu, v němž si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může na pracovišti rozvrhovat pracovní dobu sám, má odloženu účinnost až na 1. leden 2025;
- do 31. prosince 2024 (včetně) se uplatní dosavadní pravidla pro určení minimální mzdy. Spolu s tím do shodného data platí i pravidla o zaručené mzdě.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




