Novela zákoníku práce – účinná od 1. srpna 2024
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.
Naše pracovněprávní legislativa se v době Olympijských her také rozhodla překonávat rekordy a zákon skutečně nabývá účinnosti zhruba 8 hodin po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zásadní změny, které mají potenciál se dotknout většiny z Vás, však nabydou účinnosti až 1. ledna 2025.
Změnový zákon se dotýká primárně následujících oblastí:
- Majorita odborových organizací – mění se pravidla, za kterých je možné uzavřít kolektivní smlouvu u zaměstnavatele u kterého působí více jak jedna odborová organizace;
- Pracovní režim, v němž si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou rozvrhnout pracovní dobu sami, se rozšiřuje vedle výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele i na případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Podle nové legislativy tedy bude možné smluvit režim, kdy si zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele bude (zcela nebo v domluveném rozsahu) rozvrhovat pracovní dobu do směn sám;
- Upravují se pravidla pro výkonpráce ve zdravotnictví;
- Ruší se institut zaručené mzdy, tzn. pro zaměstnance odměňované mzdou bude platit pouze minimální mzda a nastavení dalších úrovní bude záležet na zaměstnavateli, příp. na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí;
- Mění se pravidla, podle nichž se bude určovat výše minimální mzdy, když by napříště měl být systém předvídatelný v tom smyslu, že bude navázán na výši průměrné mzdy v národním hospodářství;
- U veřejného sektoru se zavádí institut zaručeného platu, jehož výše se navazuje na minimální mzdu;
- Mění a doplňují se některé příplatky (příplatek ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví);
- Ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 1 ZPr.
- Mění se právní úprava ručení za mzdy ve smyslu ust. § 324a ZPr, tedy právní úprava, která nabyla účinnosti teprve 1. ledna 2024.
Zásadní je v této souvislosti doplnit, že:
- zákonná úprava režimu, v němž si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může na pracovišti rozvrhovat pracovní dobu sám, má odloženu účinnost až na 1. leden 2025;
- do 31. prosince 2024 (včetně) se uplatní dosavadní pravidla pro určení minimální mzdy. Spolu s tím do shodného data platí i pravidla o zaručené mzdě.
Další články
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.
Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku v rozporu s dohodou společníků
Nejvyšší soud potvrdil, že rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku podle společenské smlouvy nelze prohlásit za neplatné jen proto, že odporuje ústní dohodě společníků.
Právní AI objektivně I. — Motivace a metodika
Kvalita právní práce byla po celá desetiletí posuzována především intuitivně, na základě zkušeností seniorních právníků v rámci jejich dohledu nad výstupy juniorních kolegů.




