Novela zákoníku práce – účinná od 1. srpna 2024
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.
Naše pracovněprávní legislativa se v době Olympijských her také rozhodla překonávat rekordy a zákon skutečně nabývá účinnosti zhruba 8 hodin po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zásadní změny, které mají potenciál se dotknout většiny z Vás, však nabydou účinnosti až 1. ledna 2025.
Změnový zákon se dotýká primárně následujících oblastí:
- Majorita odborových organizací – mění se pravidla, za kterých je možné uzavřít kolektivní smlouvu u zaměstnavatele u kterého působí více jak jedna odborová organizace;
- Pracovní režim, v němž si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou rozvrhnout pracovní dobu sami, se rozšiřuje vedle výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele i na případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Podle nové legislativy tedy bude možné smluvit režim, kdy si zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele bude (zcela nebo v domluveném rozsahu) rozvrhovat pracovní dobu do směn sám;
- Upravují se pravidla pro výkonpráce ve zdravotnictví;
- Ruší se institut zaručené mzdy, tzn. pro zaměstnance odměňované mzdou bude platit pouze minimální mzda a nastavení dalších úrovní bude záležet na zaměstnavateli, příp. na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí;
- Mění se pravidla, podle nichž se bude určovat výše minimální mzdy, když by napříště měl být systém předvídatelný v tom smyslu, že bude navázán na výši průměrné mzdy v národním hospodářství;
- U veřejného sektoru se zavádí institut zaručeného platu, jehož výše se navazuje na minimální mzdu;
- Mění a doplňují se některé příplatky (příplatek ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví);
- Ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 1 ZPr.
- Mění se právní úprava ručení za mzdy ve smyslu ust. § 324a ZPr, tedy právní úprava, která nabyla účinnosti teprve 1. ledna 2024.
Zásadní je v této souvislosti doplnit, že:
- zákonná úprava režimu, v němž si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může na pracovišti rozvrhovat pracovní dobu sám, má odloženu účinnost až na 1. leden 2025;
- do 31. prosince 2024 (včetně) se uplatní dosavadní pravidla pro určení minimální mzdy. Spolu s tím do shodného data platí i pravidla o zaručené mzdě.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




