Novela zákoníku práce – účinná od 1. srpna 2024
Dne 31. července 2024 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 230/2024 Sb. vyhlášen změnový zákon, kterým se mění zákoník práce. Nejedná se o často zmiňovanou tzv. „flexibilizační novelu“, nýbrž o dříve poukazovaný zákon, jímž se mění primárně pravidla minimální mzdy.
Naše pracovněprávní legislativa se v době Olympijských her také rozhodla překonávat rekordy a zákon skutečně nabývá účinnosti zhruba 8 hodin po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zásadní změny, které mají potenciál se dotknout většiny z Vás, však nabydou účinnosti až 1. ledna 2025.
Změnový zákon se dotýká primárně následujících oblastí:
- Majorita odborových organizací – mění se pravidla, za kterých je možné uzavřít kolektivní smlouvu u zaměstnavatele u kterého působí více jak jedna odborová organizace;
- Pracovní režim, v němž si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou rozvrhnout pracovní dobu sami, se rozšiřuje vedle výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele i na případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Podle nové legislativy tedy bude možné smluvit režim, kdy si zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele bude (zcela nebo v domluveném rozsahu) rozvrhovat pracovní dobu do směn sám;
- Upravují se pravidla pro výkonpráce ve zdravotnictví;
- Ruší se institut zaručené mzdy, tzn. pro zaměstnance odměňované mzdou bude platit pouze minimální mzda a nastavení dalších úrovní bude záležet na zaměstnavateli, příp. na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí;
- Mění se pravidla, podle nichž se bude určovat výše minimální mzdy, když by napříště měl být systém předvídatelný v tom smyslu, že bude navázán na výši průměrné mzdy v národním hospodářství;
- U veřejného sektoru se zavádí institut zaručeného platu, jehož výše se navazuje na minimální mzdu;
- Mění a doplňují se některé příplatky (příplatek ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví);
- Ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 1 ZPr.
- Mění se právní úprava ručení za mzdy ve smyslu ust. § 324a ZPr, tedy právní úprava, která nabyla účinnosti teprve 1. ledna 2024.
Zásadní je v této souvislosti doplnit, že:
- zákonná úprava režimu, v němž si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem může na pracovišti rozvrhovat pracovní dobu sám, má odloženu účinnost až na 1. leden 2025;
- do 31. prosince 2024 (včetně) se uplatní dosavadní pravidla pro určení minimální mzdy. Spolu s tím do shodného data platí i pravidla o zaručené mzdě.
Další články
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.




