Od ledna startují eNeschopenky
Dne 1. ledna 2020 nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), s níž je spojeno zavedení elektronické neschopenky (dále jen „eNeschopenka“). Změny se dotknou pojištěnců, zaměstnavatelů i lékařů.
Úvod
Rozhodování o dočasných pracovních neschopnostech bude povinně probíhat elektronickou formou. Papírové tiskopisy se sice neruší úplně, nicméně jich bude možné využít pouze v případě prokazatelných objektivních technických důvodů, kdy stanovené povinnosti nebude možné plnit v elektronické podobě (např. při výpadku informačního systému nebo elektrické energie). Hlavním kladem eNeschopenky je zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi pojištěnci, zaměstnavateli, lékaři a orgány nemocenského pojištění (OSSZ a ČSSZ).
O jaké změny se zejména jedná?
V souladu s ust. § 60 zákona o nemocenském pojištění ve znění novely nadále platí, že „rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech; rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti slouží po dobu dočasné pracovní neschopnosti též jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.“ Ošetřující lékař nově předepsané tiskopisy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti vydá a příslušné OSSZ zašle elektronicky, a to nejpozději v následující pracovní den.
Změna se týká také formy předepsaných tiskopisů, které nově budou pouze třídílné oproti současným pěti dílům. První a třetí díl je určený k zaslání příslušné OSSZ při vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti (viz výše). Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, který představuje druhý díl tiskopisu, pojištěnec od ošetřujícího lékaře obdrží v papírové podobě po zpracování eNeschopenky a slouží mu jako jeho doklad. V průkazu bude mít pojištěnec vyznačeny důležité informace týkající se jeho dočasné pracovní neschopnosti, mimo jiné údaj o trvání pracovní neschopnosti, termínu příští návštěvy u lékaře nebo době povolených vycházek.
Jak se zaměstnavatel o pracovní neschopnosti svého zaměstnance dozví?
Pojištěnec již zaměstnavateli nepředává ani nedoručuje žádný díl tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Svou povinnost pojištěnec splní, pokud o vzniku, trvání či ukončení pracovní neschopnosti, případně o změnách režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (době a rozsahu povolených vycházek a místě pobytu), zaměstnavatele neprodleně informuje např. prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky. Oprávnění zaměstnavatele kontrolovat, zda zaměstnanec uznaný dočasně práce neschopným v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dodržuje, se nemění.
Jelikož zaměstnavatel již informace o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců neobdrží v papírové podobě přímo od těchto zaměstnanců, získá je z evidence vedené elektronicky, a to prostřednictvím:
-
automatických notifikací zasílaných zaměstnavateli např. datovou schránkou nebo e-mailem, pokud si zaměstnavatel notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ aktivuje; a/nebo
-
přihlášení do ePortálu ČSSZ, kde budou dostupné podrobné informace o každém z dočasně práce neschopných zaměstnanců i souhrnné informace o všech práce neschopných zaměstnancích; a/nebo
-
využití služby „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ pomocí kanálu AREP (VREP), jenž zaměstnavatelům umožní průběžně stahovat informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců do mzdového či personálního softwaru; informace bude možné stahovat i prostřednictvím systému datových schránek.[1]
Žádost o aktivaci notifikační služby i o službu „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ je možné podat již od začátku prosince 2019, samotné zasílání notifikací bude spuštěno až od 1. ledna 2020.
Jaké nové povinnosti se týkají zaměstnavatelů?
V případě pracovní neschopnosti zaměstnance trvající déle než 14 kalendářních dnů bude zaměstnavatel povinen zaslat příslušné OSSZ neprodleně a opět výhradně elektronicky formulář nazvaný „Příloha k žádosti o dávku“. Jeho obsahem bude vedle údajů pro výpočet nemocenského nově též údaj o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny.
Nemocenské se v souladu s novelou vyplácí zaměstnanci stejným způsobem jako mzda, plat nebo odměna, ledaže zaměstnanec požádá o jiný způsob výplaty; osobě samostatně výdělečné činné, která je nemocenského pojištění účastna dobrovolně, bude nemocenské zasláno na stejný účet, z něhož hradí pojistné. Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná zasílá příslušné OSSZ rovněž na tiskopisu, a to buď elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo poštou.
Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel příslušné OSSZ zasílat dále hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Zaměstnavateli naopak odpadá povinnost přijmout od zaměstnance doklady potřebné k výplatě nemocenského a předávat je dále OSSZ.
Pracovní neschopnosti, o nichž je rozhodnuto do 31. 12. 2019
Jedná-li se o přesnou časovou hranici přechodu mezi papírovými neschopenkami a eNeschopenkami, v případě pracovních neschopností, o nichž bude rozhodnuto do dne 31. 12. 2019 budou neschopenky vydány ve stávající podobě – tedy na pětidílném tiskopisu a na papíře. Změna se na tyto pracovní neschopnosti neuplatní ani po účinnosti novely a až do jejich ukončení ošetřujícím lékařem poběží ve starém režimu.[2]
Závěr
S ohledem na rychle se blížící účinnost novely probíhají v současné době intenzivní práce na testování provozu informačních systémů eNeschopenky. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. listopadu 2019 vydalo v návaznosti na koordinační setkání zástupců ministerstva, ČSSZ a dodavatelů softwarů pro lékaře, a to včetně nemocničních informačních systémů, tiskovou zprávu, jejímž závěrem je ujištění, že poskytovatelé zdravotních služeb budou ve stanoveném termínu na spuštění systému připraveni.[3]
[1] Leták pro zaměstnavatele dostupný zde: https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/informacni-materialy.
[2] Více informací naleznete na webových stránkách ČSSZ zde: https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/uvod.
[3] Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. listopadu 2019 dostupná zde: https://www.mpsv.cz/documents/20142/511215/27_11_2019+-TZ_eNeschopenka.pdf/a51e9bf1-f32c-2432-6f01-f23fd83787b1.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.




