Povinné testování zaměstnanců v ČR vyvolává otázky
Povinné testování zaměstnanců na pracovišti probíhá již více než 2 měsíce. I přesto se objevují některé sporné otázky s testováním související.
Povinné testování zaměstnanců při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele již probíhá více než měsíc, i přesto se však objevují některé sporné otázky s testováním související. V tomto příspěvku bychom se chtěli zaměřit právě na tyto sporné otázky.
Zajistit testování zaměstnanců je primárně povinností zaměstnavatele. Alternativou k samotestování na pracovišti je, že zaměstnavatel se domluví se svým tzv. poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo jiným zdravotním zařízením, které testování provádí, že k němu bude posílat své zaměstnance na testování. V takovém případě je testování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Není však možné zaměstnancům uložit povinnost, aby si sami hledali příslušné testovací místo. Na druhou stranu, pokud zaměstnanec odmítne testování ve firmě a místo toho si sám dobrovolně přinese potvrzení o provedeném testu, měl by to zaměstnavatel akceptovat.
V případech testování mimo pracoviště vyvstává otázka, zda se doba strávená při testování započítává či nezapočítává do pracovní doby. Dle převažujícího výkladu se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, to ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce a bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (jako vyšetření související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy).
Překvapivě spornou otázkou je, jaké má dopady případné odmítnutí testování ze strany zaměstnance. Dle názoru ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy. Dle našeho názoru by se však mělo jednat o porušení povinnosti zaměstnance včetně možnosti zaměstnavatele z toho vyvozovat příslušné důsledky, zejména možnost písemně zaměstnance upozornit na porušování povinností a na možnost výpovědi v případě opakovaného porušení.
Bude-li výsledek antigenního testu zaměstnance na základě samotestování na pracovišti pozitivní, musí zaměstnanec bezokladně upozornit svého zaměstnavatele a svého ošetřujícího lékaře (popř. poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud tak určí zaměstnavatel) a opustit pracoviště. V této souvislosti je třeba upozornit na stanovisko MPSV, dle kterého je doba mezi pozitivním antigenním testem a následným PCR testem, opět považována za překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dle našeho názoru tato skutečnost ze stávajích právních přepisů jednoznačně nevyplývá.
S ohledem na stávající situaci se nedá očekávat, že testování zaměstnanců na pracovištích brzy skončí. Naopak je možné, že názory na některé sporné otázky se sjednotí a nové nejasnosti vyvstanou.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




