Pracovní úrazy – jaké největší chyby připraví poškozené o kompenzaci?
Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.
Pan Jindřich měl nelehkou, ale docela zajímavou práci – jezdil ve skladu veliké firmy s vysokozdvižným vozíkem. Jednoho dne se ovšem stala nehoda, vozík uklouzl na vrstvě prachu, přejel muži nohu, zlomil ji a ještě mu amputoval prsty. Co se stalo dál, muž vůbec nečekal. Zaměstnavatel prohlásil, že vše byla jen a pouze skladníkova vina a vyhodil ho s tím, že muž nemá sebemenší nárok na jakékoliv odškodnění. „To ale samozřejmě nebyla pravda. S panem Jindřichem jsme se spojili a začali jednat s firmou. Stačilo pohrozit Inspektorátem práce a rázem byl úraz zpětně uznán jako pracovní, takže se začala standardně řešit kompenzace. Nakonec muž získal téměř milion korun,“ popisuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje. Bohužel však poškozený přišel o 12 platů odstupného, na které by měl normálně nárok – jenže firma ho hned po úraze donutila podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, jinak mu hrozila povinností uhradit zboží, které se při nehodě poškodilo.
„Tento případ je dokonalou ilustrací všech chyb, které může člověk po úraze v práci udělat,“ říká Beck, podle kterého se potíže týkají třetiny případů, které Vindicia řeší. Firma se běžně setkává s celou řadou mýtů, pracovníci si například myslí, že odškodnění platí sám zaměstnavatel, popřípadě se domnívají, že pokud k úrazu došlo jejich nepozorností, na žádnou kompenzaci nemají nárok. „To ale není pravda, většinou dojde maximálně ke krácení odškodnění a poškozený si stále může přijít na vysoké částky. Ty navíc uhradí pojišťovna, nikoliv firma, která je ze zákona pojištěna,“ upřesňuje Beck.
Odškodnění za pracovní úraz přitom roste, podle statistik Vindicia byla průměrná částka vyplacená v roce 2021 o 27 tisíc korun vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Vyšplhala se tak na 548 tisíc korun.
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají po úraze v práci?
1. Chybějící zápis
V prvé řadě je nutné dokázat, že se úraz vůbec stal, a to právě při výkonu zaměstnání. „Pokud to situace dovolí, trvejte na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů. Poškozený musí dostat kopii zápisu o pracovním úrazu - na to dokonce existuje speciální formulář. Je to základní doklad o tom, že zaměstnavatel přiznává, že ke zranění došlo právě v souvislosti s výkonem zaměstnání,“ zdůrazňuje Vindicia. V opačném případě se musí vše zpětně dokazovat a dohledávat.
2. Podpis dohody
Pokud se vám stane úraz v práci, zákon vás chrání. Firma vás nemůže jen tak vyhodit, a to dokonce ani v případě, že se po návratu z nemocnice kvůli následkům zranění nemůžete vrátit na původní pozici. Měli byste zastávat jinou funkci a odměna by měla být dorovnána na původní výši. Jeden z triků nepoctivých zaměstnavatelů je ten, že se pod pohrůžkou snaží zraněného zaměstnance dotlačit k podpisu ukončení práce dohodou. Nikdy to nedělejte! Takový krok vás může připravit o dorovnání platu, což mohou být statisícové částky.
3. Potvrzení dokumentu, kterému nerozumíte
Existují i zaměstnavatelé schopní využít šoku hned po vážném zranění. Dávají pracovníkům podepsat přiznání o tom, že si úraz zavinili sami a berou na sebe veškerou zodpovědnost. Nikdy nic podobného nepodepisujte, a pokud vás k tomu firma donutí, jakmile to půjde, podpis rozporujte s tím, že byl zneužit váš vážný stav.
4. Zanedbání svědectví a fotek
Váš dobrý přítel je po úraze mobilní telefon. Poslouží jako foťák, pomocí kterého zdokumentujete celou situaci a snadněji prokážete, že se úraz skutečně stal v souvislosti s výkonem povolání. Nafoťte si i svá zranění, a to včetně modřin. Zajistěte si rovněž svědky, kteří vám potvrdí, nejlépe opět se záznamem na mobil, jak se úraz stal.
5. Malá snaha se bránit
Při pracovním úraze jste v právu, zákon myslí na vaši ochranu. Nebojte se proto prát se o své nároky, dokonce i v případě, kdy zaměstnavatel tvrdí, že má směrnici o interních pravidlech, kterou jste vy sami podepsali. Rozbor umí dokázat, že jde o falešný dokument, který firma nafingovala až po nehodě, a to ve snaze svalit celou vinu na zaměstnance. Pokud se nebráníte, můžete přijít o statisíce.
6. Skutečně vážné porušení pravidel
Jediný krok, který vás o odškodnění skutečně může připravit, úrazu vlastně spíše předchází. Jedná se o závažné a úmyslné porušení pravidel. „Vztahuje se například na nehodu při řízení služebního auta pod vlivem alkoholu, popřípadě na ignorování striktního zákazu. V takovém případě se může stát, že bude plná zodpovědnost přiznána vám a o odškodnění přijdete. Proto se řiďte jak zákony, tak i pravidly zaměstnavatele a zásadami bezpečnosti práce,“ říká Beck, podle kterého je důležité například i nošení ochranných pomůcek.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


