Pracovní úrazy – jaké největší chyby připraví poškozené o kompenzaci?
Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.
Pan Jindřich měl nelehkou, ale docela zajímavou práci – jezdil ve skladu veliké firmy s vysokozdvižným vozíkem. Jednoho dne se ovšem stala nehoda, vozík uklouzl na vrstvě prachu, přejel muži nohu, zlomil ji a ještě mu amputoval prsty. Co se stalo dál, muž vůbec nečekal. Zaměstnavatel prohlásil, že vše byla jen a pouze skladníkova vina a vyhodil ho s tím, že muž nemá sebemenší nárok na jakékoliv odškodnění. „To ale samozřejmě nebyla pravda. S panem Jindřichem jsme se spojili a začali jednat s firmou. Stačilo pohrozit Inspektorátem práce a rázem byl úraz zpětně uznán jako pracovní, takže se začala standardně řešit kompenzace. Nakonec muž získal téměř milion korun,“ popisuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje. Bohužel však poškozený přišel o 12 platů odstupného, na které by měl normálně nárok – jenže firma ho hned po úraze donutila podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, jinak mu hrozila povinností uhradit zboží, které se při nehodě poškodilo.
„Tento případ je dokonalou ilustrací všech chyb, které může člověk po úraze v práci udělat,“ říká Beck, podle kterého se potíže týkají třetiny případů, které Vindicia řeší. Firma se běžně setkává s celou řadou mýtů, pracovníci si například myslí, že odškodnění platí sám zaměstnavatel, popřípadě se domnívají, že pokud k úrazu došlo jejich nepozorností, na žádnou kompenzaci nemají nárok. „To ale není pravda, většinou dojde maximálně ke krácení odškodnění a poškozený si stále může přijít na vysoké částky. Ty navíc uhradí pojišťovna, nikoliv firma, která je ze zákona pojištěna,“ upřesňuje Beck.
Odškodnění za pracovní úraz přitom roste, podle statistik Vindicia byla průměrná částka vyplacená v roce 2021 o 27 tisíc korun vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Vyšplhala se tak na 548 tisíc korun.
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají po úraze v práci?
1. Chybějící zápis
V prvé řadě je nutné dokázat, že se úraz vůbec stal, a to právě při výkonu zaměstnání. „Pokud to situace dovolí, trvejte na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů. Poškozený musí dostat kopii zápisu o pracovním úrazu - na to dokonce existuje speciální formulář. Je to základní doklad o tom, že zaměstnavatel přiznává, že ke zranění došlo právě v souvislosti s výkonem zaměstnání,“ zdůrazňuje Vindicia. V opačném případě se musí vše zpětně dokazovat a dohledávat.
2. Podpis dohody
Pokud se vám stane úraz v práci, zákon vás chrání. Firma vás nemůže jen tak vyhodit, a to dokonce ani v případě, že se po návratu z nemocnice kvůli následkům zranění nemůžete vrátit na původní pozici. Měli byste zastávat jinou funkci a odměna by měla být dorovnána na původní výši. Jeden z triků nepoctivých zaměstnavatelů je ten, že se pod pohrůžkou snaží zraněného zaměstnance dotlačit k podpisu ukončení práce dohodou. Nikdy to nedělejte! Takový krok vás může připravit o dorovnání platu, což mohou být statisícové částky.
3. Potvrzení dokumentu, kterému nerozumíte
Existují i zaměstnavatelé schopní využít šoku hned po vážném zranění. Dávají pracovníkům podepsat přiznání o tom, že si úraz zavinili sami a berou na sebe veškerou zodpovědnost. Nikdy nic podobného nepodepisujte, a pokud vás k tomu firma donutí, jakmile to půjde, podpis rozporujte s tím, že byl zneužit váš vážný stav.
4. Zanedbání svědectví a fotek
Váš dobrý přítel je po úraze mobilní telefon. Poslouží jako foťák, pomocí kterého zdokumentujete celou situaci a snadněji prokážete, že se úraz skutečně stal v souvislosti s výkonem povolání. Nafoťte si i svá zranění, a to včetně modřin. Zajistěte si rovněž svědky, kteří vám potvrdí, nejlépe opět se záznamem na mobil, jak se úraz stal.
5. Malá snaha se bránit
Při pracovním úraze jste v právu, zákon myslí na vaši ochranu. Nebojte se proto prát se o své nároky, dokonce i v případě, kdy zaměstnavatel tvrdí, že má směrnici o interních pravidlech, kterou jste vy sami podepsali. Rozbor umí dokázat, že jde o falešný dokument, který firma nafingovala až po nehodě, a to ve snaze svalit celou vinu na zaměstnance. Pokud se nebráníte, můžete přijít o statisíce.
6. Skutečně vážné porušení pravidel
Jediný krok, který vás o odškodnění skutečně může připravit, úrazu vlastně spíše předchází. Jedná se o závažné a úmyslné porušení pravidel. „Vztahuje se například na nehodu při řízení služebního auta pod vlivem alkoholu, popřípadě na ignorování striktního zákazu. V takovém případě se může stát, že bude plná zodpovědnost přiznána vám a o odškodnění přijdete. Proto se řiďte jak zákony, tak i pravidly zaměstnavatele a zásadami bezpečnosti práce,“ říká Beck, podle kterého je důležité například i nošení ochranných pomůcek.
Další články
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.



