Příplatek k příplatku aneb Přesčasová práce v sobotu
V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?
Práce přesčas
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, a to nad svou stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo svůj předem připravený rozvrh směn.
Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má samozřejmě nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno v délce vykonané práce přesčas.
Pokud si zaměstnanec zvolí, že namísto příplatku bude čerpat náhradní volno, musí se na tom se zaměstnavatelem předem dohodnout. V případě, že by následně zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal do 3 měsíců od vykonané práce přesčas (nebo v jiné době dohodnuté se zaměstnavatelem), bude mu zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za přesčasovou práci.
Práce o víkendu
Obecně je víkend považován za čas odpočinku, který zaměstnanci obvykle tráví s rodinou či přáteli. Proto pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava přitom může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Práce přesčas o víkendu
Pokud dojde k výkonu práce přesčas o víkendu, nároky zaměstnance se kumulují – to znamená, že zaměstnanec má nárok na obě výše uvedená zvýhodnění.
Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnanci poskytnout mzdu a příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 %, nebo náhradní volno za práci přesčas, pokud se tak se zaměstnancem domluvil. Současně mu musí vyplatit příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, a to ve výši minimálně 10 % jeho průměrného výdělku, pokud nedošlo k dohodě o jiné minimální výši příplatku.
Shrnutí
Pokud tedy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas v sobotu a současně se s ním dohodne na tom, že namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, je zaměstnavatel stále povinen mu kromě běžné mzdy za vykonanou práci vyplatit ještě příplatek za práci v sobotu. Pokud mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nedojde k jiné dohodě, bude výše příplatku za práci v sobotu činit 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Další články
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.




