Splnili jste povinný podíl osob se zdravotním postižením ve vaší společnosti?
Každá společnost, která zaměstnává v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl činí 4 %. Pro splnění povinného podílu si zaměstnavatel může vybrat z několika způsobů či jejich kombinací jak tuto zákonem danou povinnosti splnit.
Od roku 2018 došlo k podstatným změnám, které se týkají plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „ZdP“). Zaměstnáváte-li v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu dle vyhlášky č. 518/2004 Sb., máte povinnost zaměstnávat osoby se ZdP. Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců stanovíte povinný podíl osob, které mají ZdP.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZdP je uveden také ve vyhlášce č. 518/2004 Sb. Povinný podíl činí 4 % z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a musí být ohlášen na příslušný úřad práce za příslušný rok do 15. února následujícího roku. Osobami se ZdP jsou osoby, které jsou uznány orgánem sociálního zabezpečení:
- invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
- invalidními v prvním nebo druhém stupni,
- zdravotně znevýhodněnými.
Zaměstnavatel se může rozhodnout plnit tuto povinnost několika způsoby nebo jejich kombinací:
- zaměstnávání osob se ZdP v pracovním poměru,
- odebíráním výrobků a služeb od společností, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se ZdP na zřízených či vymezených chráněných pracovních místech,
- zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajících osoby se ZdP,
- odebíráním výrobků či služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádného zaměstnance,
- odvodem do státního rozpočtu.
Od 1. října 2017 vstoupila v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato novela ukládá dodavatelům náhradních plnění povinnost zadávat tato plnění do elektronické evidence MPSV. Stejné platí pro odběratele náhradních plnění, kteří mají také povinnost zanést tuto skutečnost do elektronické evidence MPSV, ale až po obdržení dokladu od dodavatele náhradních plnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




