Hromadné žaloby – nový strašák nekalých podnikatelů?
Od 1. července 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který zavádí dlouho diskutovaný institut tzv. hromadných žalob.
Tato právní novinka přináší spotřebitelům možnost domoct se efektivněji svých práv v případech, kdy stejným nebo srovnatelným protiprávním jednáním bylo zasaženo vícero osob, avšak vydat se cestou jednotlivých samostatných soudních řízení se nejeví jako účelné. Zejména se tak hromadné žaloby uplatní v případech tzv. bagatelních sporů, u kterých peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč (jistina) a nelze se tak ani proti rozsudkům v těchto věcech odvolat.
V praxi se tak nezřídka stávalo, že bagatelní spory otevíraly prostor pro nekalá jednání některých podnikatelů, kteří spoléhali na to, že se jednotlivec nebude bránit soudní cestou a na svá práva po čase rezignuje.
Aby se takovému nežádoucímu jednání předešlo a oprávnění měli účinnější prostředky k uplatnění svých práv, je možné k soudu nově podat hromadnou žalobu. Musí tak učinit alespoň 10 osob, a to na k tomu ministerstvem zvlášť určeném formuláři. Hromadnou žalobu je možné podat pouze prostřednictvím zapsané neziskové organizace, která poté bude v řízení vystupovat jako žalobce. Spotřebitel či drobný podnikatel má roli zúčastněného člena skupiny, z čehož vyplývají jistá práva a omezení. Žalobce zároveň musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Zákon sám definuje, koho považuje za spotřebitele. Je jím každá fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, ale i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Oproti tomu, jak vnímají spotřebitele jiné předpisy, tak lze považovat tuto definici za poměrně širokou.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



