Hromadné žaloby – nový strašák nekalých podnikatelů?
Od 1. července 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který zavádí dlouho diskutovaný institut tzv. hromadných žalob.
Tato právní novinka přináší spotřebitelům možnost domoct se efektivněji svých práv v případech, kdy stejným nebo srovnatelným protiprávním jednáním bylo zasaženo vícero osob, avšak vydat se cestou jednotlivých samostatných soudních řízení se nejeví jako účelné. Zejména se tak hromadné žaloby uplatní v případech tzv. bagatelních sporů, u kterých peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč (jistina) a nelze se tak ani proti rozsudkům v těchto věcech odvolat.
V praxi se tak nezřídka stávalo, že bagatelní spory otevíraly prostor pro nekalá jednání některých podnikatelů, kteří spoléhali na to, že se jednotlivec nebude bránit soudní cestou a na svá práva po čase rezignuje.
Aby se takovému nežádoucímu jednání předešlo a oprávnění měli účinnější prostředky k uplatnění svých práv, je možné k soudu nově podat hromadnou žalobu. Musí tak učinit alespoň 10 osob, a to na k tomu ministerstvem zvlášť určeném formuláři. Hromadnou žalobu je možné podat pouze prostřednictvím zapsané neziskové organizace, která poté bude v řízení vystupovat jako žalobce. Spotřebitel či drobný podnikatel má roli zúčastněného člena skupiny, z čehož vyplývají jistá práva a omezení. Žalobce zároveň musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Zákon sám definuje, koho považuje za spotřebitele. Je jím každá fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, ale i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Oproti tomu, jak vnímají spotřebitele jiné předpisy, tak lze považovat tuto definici za poměrně širokou.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




