Hromadné žaloby – nový strašák nekalých podnikatelů?
Od 1. července 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který zavádí dlouho diskutovaný institut tzv. hromadných žalob.
Tato právní novinka přináší spotřebitelům možnost domoct se efektivněji svých práv v případech, kdy stejným nebo srovnatelným protiprávním jednáním bylo zasaženo vícero osob, avšak vydat se cestou jednotlivých samostatných soudních řízení se nejeví jako účelné. Zejména se tak hromadné žaloby uplatní v případech tzv. bagatelních sporů, u kterých peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč (jistina) a nelze se tak ani proti rozsudkům v těchto věcech odvolat.
V praxi se tak nezřídka stávalo, že bagatelní spory otevíraly prostor pro nekalá jednání některých podnikatelů, kteří spoléhali na to, že se jednotlivec nebude bránit soudní cestou a na svá práva po čase rezignuje.
Aby se takovému nežádoucímu jednání předešlo a oprávnění měli účinnější prostředky k uplatnění svých práv, je možné k soudu nově podat hromadnou žalobu. Musí tak učinit alespoň 10 osob, a to na k tomu ministerstvem zvlášť určeném formuláři. Hromadnou žalobu je možné podat pouze prostřednictvím zapsané neziskové organizace, která poté bude v řízení vystupovat jako žalobce. Spotřebitel či drobný podnikatel má roli zúčastněného člena skupiny, z čehož vyplývají jistá práva a omezení. Žalobce zároveň musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Zákon sám definuje, koho považuje za spotřebitele. Je jím každá fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, ale i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Oproti tomu, jak vnímají spotřebitele jiné předpisy, tak lze považovat tuto definici za poměrně širokou.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
