Hromadné žaloby – nový strašák nekalých podnikatelů?
Od 1. července 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který zavádí dlouho diskutovaný institut tzv. hromadných žalob.
Tato právní novinka přináší spotřebitelům možnost domoct se efektivněji svých práv v případech, kdy stejným nebo srovnatelným protiprávním jednáním bylo zasaženo vícero osob, avšak vydat se cestou jednotlivých samostatných soudních řízení se nejeví jako účelné. Zejména se tak hromadné žaloby uplatní v případech tzv. bagatelních sporů, u kterých peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč (jistina) a nelze se tak ani proti rozsudkům v těchto věcech odvolat.
V praxi se tak nezřídka stávalo, že bagatelní spory otevíraly prostor pro nekalá jednání některých podnikatelů, kteří spoléhali na to, že se jednotlivec nebude bránit soudní cestou a na svá práva po čase rezignuje.
Aby se takovému nežádoucímu jednání předešlo a oprávnění měli účinnější prostředky k uplatnění svých práv, je možné k soudu nově podat hromadnou žalobu. Musí tak učinit alespoň 10 osob, a to na k tomu ministerstvem zvlášť určeném formuláři. Hromadnou žalobu je možné podat pouze prostřednictvím zapsané neziskové organizace, která poté bude v řízení vystupovat jako žalobce. Spotřebitel či drobný podnikatel má roli zúčastněného člena skupiny, z čehož vyplývají jistá práva a omezení. Žalobce zároveň musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Zákon sám definuje, koho považuje za spotřebitele. Je jím každá fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, ale i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Oproti tomu, jak vnímají spotřebitele jiné předpisy, tak lze považovat tuto definici za poměrně širokou.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



