Pět otázek pro Romana Fialu
I v letošním roce se účastníci odborného kongresu Právní prostor mohou těšit na vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy, tentokrát s příspěvkem s názvem: "I v procesním právu je cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly". Ačkoli pan místopředseda zůstal ve svých odpovědích tajemný a to hlavní představí až na kongresu, přece jen se můžete v následujícím rozhovoru dozvědět, jak hodnotí současný stav českého procesního práva.
Ve svém letošním příspěvku na Kongresu Právní prostor budete hovořit o problematických otázkách procesního práva. Můžete stručně představit, na co se mohou účastníci kongresu těšit?
To po mně chcete příliš, povídání si vždy připravuji krátce před konferencí. Nicméně, rád bych mluvil o tom, k čemu civilní procesní právo má sloužit a co po něm naopak nemůžeme nebo dokonce nemáme chtít.
V jakém stavu je podle Vás dnes české procesní právo?
Ve špatném, ale mohlo by to být i horší.
Jakými největšími neduhy podle Vás trpí?
Celkovou roztříštěností způsobenou bezpočtem nepromyšlených a nesystémových novelizací.
Jak hodnotíte současný stav, kdy jsou procesní pravidla obsažena hned v několika předpisech a chybí jednotný kodex?
Jako špatný.
Čemu by podle Vás měla věnovat při své práci největší pozornost pracovní skupina pro rekodifikaci civilního práva, ustavená Ministerstvem spravedlnosti?
Nepodlehnout nostalgii po “starých dobrých” časech rakouského mocnářství. Ta doba je i v civilním procesním právu nenávratně pryč.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
