Rekodifikace | Jiří Bálek & al | 16.02.2015

OBCZAN LIVE – Interpretační beseda o aktuálních výkladových výzvách rekodifikace Zdroj: Obczan.cz

OBCZAN LIVE – Interpretační beseda o aktuálních výkladových výzvách rekodifikace

Obczan, neboli komunitní portál o rekodifikaci, byl založen za kontinuální podpory osob, kterým není lhostejný výklad právních předpisů přímo souvisejících s rekodifikací soukromého práva v České republice. Těmito předpisy rozumíme zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

Jiří Bálek

Jiří Bálek

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Jiří Bálek

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Bc. Štefan Rehák

Bc. Štefan Rehák

Právnická fakulta UPOL

Bc. Štefan Rehák

Právnická fakulta UPOL

Slovy samotných tvůrců portálu není jeho smyslem hledat na rekodifikaci chyby, ani ji oslavovat. Jeho smyslem je poskytovat všem uživatelům rekodifikovaných předpisů praktický nástroj pro práci s nimi.[1] Nicméně je třeba se ptát, zdali tímto způsobem neotevíráme jistý interpretační uragán právní nejistoty. Na druhou stranu je ale záhodno takovým portálem disponovat a zprostředkovávat veřejnou diskuzi na odborné úrovni, jelikož rok po rekodifikaci právní stát stále drží v základech, avšak výkladové nejasnosti vedou zejména k neuspořádanému a nejednotnému postupu veřejnoprávních i soukromoprávních subjektů.

První interpretační besedu zahájil na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy dne 10. 2. 2015 předseda redakční rady portálu Obczan a partner advokátní kanceláře JŠK JUDr. Roman Kramařík, Ph.D. K odborné diskuzi byli přizváni též členové rekodifikační komise, bohužel otec občanského zákoníku, Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, nedorazil.

Problematiku působnosti[2], své obavy a interpretační variace v oblasti pactum de non cedendo[3] společně s možnými způsoby porušení takového ujednání ze strany věřitele, přiblížil Mgr. Jiří Remeš z advokátní kanceláře JŠK. Interpretačních proudů bylo prezentováno několik, z nichž v závěrečném hlasování účastníků převážil názor absolutní neplatnosti takového právního jednání věřitele, kterým dojde k porušení ujednání o zákazu postoupení pohledávky. Tímto trendem se doposud řídil i Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS“). Oponující názor nad tímto závěrem vyjádřil otec zákona o obchodních korporacích doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., který věří, že racio samotné rekodifikace tíhlo předně k právní úpravě evropské, a tudíž je nezbytné hledat odpovědi v právních řádech sousedních zemí, zejména tedy v Německu a Rakousku, nicméně akceptoval též názor, že postoupí-li věřitel přes smluvní zákaz pohledávku jiné osobě, porušuje tím svou povinnost vůči postoupenému dlužníkovi a je odpovědný za škodu, která tím dlužníkovi vznikne; platnost samotného postupu ale není dotčena.[4] 

V otázkách společného zastupování prokuristy a člena statutárního orgánu obchodní společnosti shrnula argumentační stanoviska JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D. z katedry obchodního práva PF UK. Každou právní skutečnost je nutno řešit individuálně a ve všech jejích souvislostech. Tudíž dle doktorky Eichlerové není nikterak vyloučeno, aby bylo možné si takový způsob jednání za společnost ujednat ve společenské smlouvě, kdy například může jednat pouze jeden jednatel společně s prokuristou. Problém nastává při výkladu porušení takového ujednání. Není zcela jednoznačné, zdali se v tomto případě jedná pouze o porušení omezení jednatelského oprávnění, které dle dikce zákona není vůči třetím osobám účinné.[5] Musíme se ale ptát, za jakým účelem a z jakého důvodu by měl prokurista společně se členem statutárního orgánu takto jednat, jelikož zde mluvíme o komplikaci, které se lze jednoduše vyhnout. Doc. Havel však tvrdí, že pozice prokuristy byla v rámci rekodifikace značně posílena, a to téměř na roveň člena statutárního orgánu. V této otázce je tedy bezpředmětné se ptát, proč takové omezení do společenské smlouvy začleňovat, jelikož je tomu zejména na popud klientů ze států západní Evropy, kteří jsou z jim tuzemské právní úpravy již uvyklí. Zákon explicitně takové ujednání nevylučuje, a tudíž by měla být šetřena vůle osob si takové ujednání zřídit a do společenské smlouvy ho taktéž začlenit.

Dalším tématem, resp. možnou spornou interpretační otázkou bylo, zda lze zastavit soubor pohledávek a jak by tato případná zástava probíhala. Rozboru a prezentace této otázky se ujal JUDr. Petr Tégl, Ph.D. z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Se zástavou souboru pohledávek souvisí ustanovení § 1887 o. z., které upravuje globální cessi[6]. Na základě tohoto ustanovení lze postoupit i soubor pohledávek v případě, že je tento soubor dostatečně určen. Analogicky lze tedy dovodit, že pokud lze soubor pohledávek postoupit, pak není důvod, aby nemohl být soubor pohledávek zastaven. Toto tvrzení rovněž podporuje interpretace této otázky dle základní zásady soukromého práva, co není zakázáno, je dovoleno. Občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení zástavu souboru pohledávek nezakazuje, tudíž takové jednání stran není v rozporu ani s § 1 odst. 2 o. z. V anketě k tomuto tématu pak získal nejvíce hlasů názor, že soubor pohledávek lze zastavit jednak dle ustanovení § 1309 a násl. o. z. jako věc hromadnou[7], jednak dle ustanovení  § 1345 o. z. prostřednictvím vespolného zástavního práva. Z diskuze k tomuto tématu tedy vyvstala další otázka, která by mohla být námětem pro interpretační besedy komunikačního portálu o rekodifikaci Obczan, a to zda je soubor pohledávek věcí hromadnou ve smyslu § 501 o. z.

Sporného tématu, jestli je prostý email písemným právním jednáním, se zhostil advokát a bývalý náměstek ministra spravedlnosti Mgr. František Korbel, Ph.D., rovněž z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Primárním problémem v této otázce je možnost jednoznačného ověření identity, čehož lze standardně dosáhnout podpisem. Vzhledem k rozvoji IT technologií a rozšíření internetu není problém, aby si jedinec založil falešnou emailovou schránku s falešným jménem a příjmením, tedy emailovou schránku na někoho jiného. Připojení falešného podpisu už je pak pouhým detailem na závěr napsaného emailu. Ustanoveními, kterými je tato problematika upravena, jsou § 561 a 562 o. z. Především ustanovení § 562 odst. 1 o. z. činí z emailu písemnou formu právního jednání, pokud z něj lze určit jednající osobu. Určení jednající osoby však musí být jednoznačné. Písemná forma právního jednání má za účel splňovat tři funkce, a to funkci důkazní, varující a zajišťovací.[8] Tyto funkce mohou být v případě emailu splněny za předpokladu, že je v něm dostatečně zachycen obsah a určení jednající osoby, což ve finále vyplynulo i ze závěrů Františka Korbela a následné ankety zúčastněných osob. Prostý email je tedy písemným právním jednáním, pokud z podpisu k němu připojenému lze jednoznačně ověřit identitu jednajícího.

Závěrem je vhodné dodat, že interpretační besedy s předními odborníky na daná témata, které pořádá komunitní portál o rekodifikaci Obczan a jež plánuje pořádat střídavě v Praze a Brně, jsou velmi přínosné, neboť závěry z těchto besed přispějí při řešení sporných právních otázek vyvstanuvších z rekodifikace[9] soukromého práva. Zároveň diskuze následující po každé prezentaci mohou přinést další otázky, jež by bylo vhodné na besedách rozebrat. I přes to však bude platit zlaté pravidlo, že pět právníků má šest právních názorů, a tak finální slovo v interpretaci bude mít soud.

 


[1] Dostupné (online): https://obczan.cz/stranka/o-portalu

[2] Inter partes či erga omnes

[3] Ujednání dlužníka a věřitele o zákazu  postoupení pohledávky

[4] Dvořák, B. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054).Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 740

[5] Ustanovení § 47 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“)

[6] § 1887 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[7] § 501 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[8] MELZER, Filip. Neplatnost právního jednání v návaznosti na nedodržení formy [online]. Infocentrum, 25. července 2013 [cit. 11. února 2015]. Dostupné na <http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/neplatnost-pravniho-jednani-v-navaznosti-na-nedodrzeni-formy/>.

[9] zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a související předpisy

rekodifikace

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 1 komentářů

OBCZAN, z. s. | 17.02.2015 17:56
Neúčast prof. Eliáše

Ač jsme se na účast prof. Eliáše také velice těšili, rád bych za admin tým OBCZAN jen pro úplnost dodal, že prof. Eliáš se z akce omluvil ze zdravotních důvodů. Příští termín se budeme snažit naplánovat tak, aby mu vyhovoval a mohl se zúčasnit.

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články