Způsob zřízení nezbytné cesty podle nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.
O povolení nezbytné cesty přes sousední pozemek může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být jen požadavek pohodlnějšího spojení, ale faktická neexistence dostatečného přístupu. Za povolení nezbytné cesty náleží vlastníkovi pozemku úplata a případně také odčinění újmy, pokud již není započteno v úplatě.
Nezbytnou cestu povoluje soud, který také vymezí její rozsah, jenž odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Nezbytnou cestu je možno založit buď jako soukromou obligaci (povinnost) či jako služebnost, tedy věcné právo postihující vlastníka tím, že musí ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti něco trpět nebo něčeho se zdržet.
Zřízením či užíváním nezbytné cesty musí být vlastník pozemku co nejméně obtěžován a pozemek co nejméně zasažen. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla povolena.
Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup a kde bude vlastník nejméně obtěžován.
Soud nezbytnou cestu nepovolí, pokud škoda na povinné nemovité věci zjevně převýší výhodu nezbytné cesty, nebo pokud si ten, kdo o ni žádá, způsobil nedostatek přístupu k veřejné cestě z hrubé nedbalosti nebo dokonce úmyslně. Dále nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Pokud pomine důvod pro zřízení nezbytné cesty, podá vlastník pozemku návrh a soud nezbytnou cestu zruší.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: libor.ulovec@bnt.eu
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
