Bude muset Švýcarsko nosit jiný symbol než národní znak na svých hokejových dresech?
Švýcarský federální správní soud vydal rozsudek, kterým byl završen právní spor ohledně užívání švýcarského státního znaku (erb s křížkem) na hokejových dresech a v souvislosti se švýcarskou hokejovou reprezentací. Švýcarský federální správní soud však potvrdil, že Švýcarská hokejová federace (SIHF) na to již právo nemá. Tento případ opětovně poukázal na složitost pravidel upravujících používání státních symbolů, která se v různých formách projevuje v celé řadě dalších zemí. Včetně České republiky.
SIHF je švýcarská zastřešující organizace ledního hokeje, která je zodpovědná za organizaci domácích soutěží a zastupuje zájmy švýcarského hokeje na mezinárodní úrovni. Od roku 2015 mají švýcarské národní hokejové týmy na svých dresech viditelně umístěný švýcarský národní znak.
V lednu 2017 však vstoupil v platnost revidovaný spolkový zákon o ochraně švýcarského státního znaku, který poskytuje výhradní právo používat státní znak pouze Švýcarské konfederaci jako státnímu subjektu. Podle nového zákona měly ostatní subjekty dvouletou lhůtu na podání žádosti o další používání, pokud si chtěli zajistit výjimku. Tato lhůta vypršela 31. prosince 2018.
Ještě během roku 2018 se SIHF sice obrátila dopisem na švýcarské federální ministerstvo obrany a sportu s žádostí o dočasnou úlevu od povinnosti odstranit státní znak s odkazem na finanční a organizační problémy s tím spojené. Později v roce 2021 pak ještě podala SIHF také formální žádost o další používání státního znaku, kterou ale Spolkový institut duševního vlastnictví (IGE) již zamítl jako opožděnou.
Případ se nakonec dostal až ke Spolkovému správnímu soudu poté, co SIHF napadla toto rozhodnutí o zamítnutí své žádosti. Švýcarský federální správní soud však rozhodnutí IGE potvrdil.
Zvláštní okolnosti
SIHF se snažila namítat, že její rozsáhlé a dlouhodobé používání státního znaku odůvodňuje udělení výjimky. Soud však zdůraznil, že přiznání výjimky vyžaduje nepřetržité užívání symbolu po dobu nejméně 30 let, spolu s důkazem o podstatných obtížích v případě odepření takové výjimky.
Používání znaku SIHF od roku 2015 této hranice výrazně nedosahovalo. Soud navíc poznamenal, že existuje celá řada alternativ k švýcarskému státnímu symbolu, které je možné užívat na dresech, takže není splněna ani podmínka podstatných obtíží pro SIHF v rámci jejího dalšího fungování.
V neposlední řadě soud také zdůraznil, že žádost o další užívání byla podána opožděně až v roce 2021.
Dojde nakonec ke změně švýcarského dresu?
Tento případ vzbudil ve Švýcarsku velký mediální zájem a rozproudil znovu debatu, zda by sportovci neměli mít možnost státní znak při reprezentaci své země používat. Jako je tomu např. v České republice.
Po rozhodnutí Spolkového správního soudu tak došlo mezi SIHF a Švýcarským federálním institutem duševního vlastnictví k přechodné dohodě na tom, že národní hokejovým tým může švýcarský státní znak užívat na svých dresech až do konce roku 2026. Ať má SIHF čas se na tuto změnu připravit.
Souběžně s tím probíhají ve švýcarském parlamentu snahy o změnu zákona, vyvolané mimo jiné tímto případem. Jejich cílem je umožnit národním sportovním týmům i nadále užívat švýcarský národní erb při reprezentaci své země. Podporu této legislativní změně vyjádřily také vrcholné orgány této alpské konfederace.
Pokud by však ke změně zákona nedošlo, bude muset švýcarský národní hokejový tým změnit své dresy a upustit od užívání státního symbolu.
Tento případ je tak znovu mementem širšího problému, který odráží rostoucí napětí mezi ochranou národních symbolů a umožněním jejich praktického využití v kontextech, jako je mezinárodní sportovní reprezentace nebo při jiných příležitostech.
V České republice je tato otázka pak upravena zákonem o užívání státních symbolů ČR (zákon č. 352/2001 Sb.), který v § 2 odst. 1 písm. u) dovoluje užívat státní znak sportovcům při reprezentaci České republiky. V rámci ČR se tedy obdobných problémů obávat nemusíme. Tedy, alespoň do doby, než nedojde k nějaké změně zákona.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




