Bude muset Švýcarsko nosit jiný symbol než národní znak na svých hokejových dresech?
Švýcarský federální správní soud vydal rozsudek, kterým byl završen právní spor ohledně užívání švýcarského státního znaku (erb s křížkem) na hokejových dresech a v souvislosti se švýcarskou hokejovou reprezentací. Švýcarský federální správní soud však potvrdil, že Švýcarská hokejová federace (SIHF) na to již právo nemá. Tento případ opětovně poukázal na složitost pravidel upravujících používání státních symbolů, která se v různých formách projevuje v celé řadě dalších zemí. Včetně České republiky.
SIHF je švýcarská zastřešující organizace ledního hokeje, která je zodpovědná za organizaci domácích soutěží a zastupuje zájmy švýcarského hokeje na mezinárodní úrovni. Od roku 2015 mají švýcarské národní hokejové týmy na svých dresech viditelně umístěný švýcarský národní znak.
V lednu 2017 však vstoupil v platnost revidovaný spolkový zákon o ochraně švýcarského státního znaku, který poskytuje výhradní právo používat státní znak pouze Švýcarské konfederaci jako státnímu subjektu. Podle nového zákona měly ostatní subjekty dvouletou lhůtu na podání žádosti o další používání, pokud si chtěli zajistit výjimku. Tato lhůta vypršela 31. prosince 2018.
Ještě během roku 2018 se SIHF sice obrátila dopisem na švýcarské federální ministerstvo obrany a sportu s žádostí o dočasnou úlevu od povinnosti odstranit státní znak s odkazem na finanční a organizační problémy s tím spojené. Později v roce 2021 pak ještě podala SIHF také formální žádost o další používání státního znaku, kterou ale Spolkový institut duševního vlastnictví (IGE) již zamítl jako opožděnou.
Případ se nakonec dostal až ke Spolkovému správnímu soudu poté, co SIHF napadla toto rozhodnutí o zamítnutí své žádosti. Švýcarský federální správní soud však rozhodnutí IGE potvrdil.
Zvláštní okolnosti
SIHF se snažila namítat, že její rozsáhlé a dlouhodobé používání státního znaku odůvodňuje udělení výjimky. Soud však zdůraznil, že přiznání výjimky vyžaduje nepřetržité užívání symbolu po dobu nejméně 30 let, spolu s důkazem o podstatných obtížích v případě odepření takové výjimky.
Používání znaku SIHF od roku 2015 této hranice výrazně nedosahovalo. Soud navíc poznamenal, že existuje celá řada alternativ k švýcarskému státnímu symbolu, které je možné užívat na dresech, takže není splněna ani podmínka podstatných obtíží pro SIHF v rámci jejího dalšího fungování.
V neposlední řadě soud také zdůraznil, že žádost o další užívání byla podána opožděně až v roce 2021.
Dojde nakonec ke změně švýcarského dresu?
Tento případ vzbudil ve Švýcarsku velký mediální zájem a rozproudil znovu debatu, zda by sportovci neměli mít možnost státní znak při reprezentaci své země používat. Jako je tomu např. v České republice.
Po rozhodnutí Spolkového správního soudu tak došlo mezi SIHF a Švýcarským federálním institutem duševního vlastnictví k přechodné dohodě na tom, že národní hokejovým tým může švýcarský státní znak užívat na svých dresech až do konce roku 2026. Ať má SIHF čas se na tuto změnu připravit.
Souběžně s tím probíhají ve švýcarském parlamentu snahy o změnu zákona, vyvolané mimo jiné tímto případem. Jejich cílem je umožnit národním sportovním týmům i nadále užívat švýcarský národní erb při reprezentaci své země. Podporu této legislativní změně vyjádřily také vrcholné orgány této alpské konfederace.
Pokud by však ke změně zákona nedošlo, bude muset švýcarský národní hokejový tým změnit své dresy a upustit od užívání státního symbolu.
Tento případ je tak znovu mementem širšího problému, který odráží rostoucí napětí mezi ochranou národních symbolů a umožněním jejich praktického využití v kontextech, jako je mezinárodní sportovní reprezentace nebo při jiných příležitostech.
V České republice je tato otázka pak upravena zákonem o užívání státních symbolů ČR (zákon č. 352/2001 Sb.), který v § 2 odst. 1 písm. u) dovoluje užívat státní znak sportovcům při reprezentaci České republiky. V rámci ČR se tedy obdobných problémů obávat nemusíme. Tedy, alespoň do doby, než nedojde k nějaké změně zákona.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




