CPV kódy a jak je používat ve veřejných zakázkách
Víte, co jsou to CPV kódy a jakou hrají roli při zadávání veřejných zakázek? A jak vlastně určit správný kód?
V oblasti zadávání veřejných zakázek jsou klíčovými zásadami transparentnost a zákaz diskriminace. Jedním z nástrojů, který napomáhá k naplňování těchto zásad, je CPV, neboli Common Procurement Vocabulary – v českém prostředí označováno jako tzv. CPV kódy. Tento společný slovník veřejných zakázek zavedený nařízením Evropské unie obsahuje velké množství standardizovaných kódů, které slouží k popisu předmětu zakázky.
Pokud jste tedy zadavatelem veřejné zakázky, musíte si dát pozor, aby byl předmět vaší zakázky definován přesným kódem, a to hned z několika důvodů, které vám blíže nastíníme.
Co jsou CPV kódy
CPV kódy jsou jednotné klasifikační kódy, které slouží k přesné identifikaci předmětu veřejné zakázky. Tento systém je navržen tak, aby standardizoval a zjednodušil proces zadávání. Kódy zlepšují přehlednost, jelikož poskytují jednoznačnou specifikaci požadovaného výrobku, služby nebo stavebních prací. Jako zadavatel díky nim získáte větší šanci nalezení vaší zakázky dodavateli, kteří na různých internetových platformách mnohdy vhodné zakázky hledají právě pomocí filtrů s CPV kódy. To může mít pak za následek více podaných nabídek a celkové rozšíření soutěže.
Dodavatelům navíc tyto kódy usnadňují pochopení vašich potřeb a vyhledání relevantních příležitostí pro své uplatnění. Na významu tato problematika nabývá především v dnešní době, kdy podstatná část dodavatelů pochází ze zahraničí. Pro tyto dodavatele může být právě CPV kód jediným vodítkem, díky kterému se o zakázce dozví. Následně je pro ně kód důležitým prvkem pro rozlišení zakázek a porozumění jejich předmětu bez nutnosti překladu. Výsledkem pak může být větší porozumění předmětu zakázky zahraničním dodavatelem a následné přihlášení vhodnějších nabídek do zadávacího řízení, což představuje výhodu pro obě strany.
Jak určit přesný CPV kód z pozice zadavatele
CPV se skládá ze dvou slovníků – hlavního a doplňkového. Hlavní slouží k vymezení předmětu zakázky, zatímco ten doplňkový umožňuje poskytnout podrobnější informace o předmětu a jeho specifické povaze. Oba jsou k nalezení v online verzi samotného Nařízení Komise č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007.
Kódy CPV jsou osmimístnými číselnými kódy, ke kterým je přidána jedna kontrolní číslice. Kód se dělí na čtyři hlavní části: oddíly, skupiny, třídy a kategorie.
- Oddíl se skládá z prvních dvou číslic a odkazuje na široké oblasti, jako jsou „stavební práce”, „opravy a údržba“ nebo „veřejné služby”. Pokud bychom se blíže podívali například na stavební práce, k přiřazení správného kódu bychom využili již zmíněný slovník. Ten v oddílu 45 vyjmenovává oblasti, na které se oddíl stavebních prací vztahuje a zadavatel si tedy může podrobněji dohledat, zda jeho veřejná zakázka spadá do této kategorie.
- Dále se postupuje obdobně jako u oddílu. Skupina se skládá z prvních tří číslic, třída z prvních čtyř a kategorie z pěti. Poslední tři číslice navíc umožňují další upřesnění v rámci kategorií. Devátá číslice, která se nachází za spojovníkem, slouží k ověření správnosti předchozích osmi číslic.
Příklad: CPV kód pro stavební práce (oddíl 45), např. oprava a modernizace budov vypadá takto: 45453000-7, naopak rekonstrukce budov takto: 45454100-5.
Proč nezanedbávat určení správného CPV kódu
Problematika CPV kódů by se mohla zdát okrajovou, opak je ale pravdou. Pokud jej nesprávně vymezíte, mohlo by to vést zejména u nadlimitních veřejných zakázek k hrubému porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Jako zadavatel se můžete při špatném vymezení dopustit porušení zásady transparentnosti a zákazu diskriminace (§ 6 ZZVZ) v návaznosti na § 212 ZZVZ zabývající se uveřejňováním formulářů.
K dodržování zásady transparentnosti napomáhají kódy tím, že umožňují vyhledávání zakázek podle oblasti zájmu uchazečům v celoevropském měřítku a umožní tak co nejširší soutěž. K diskriminaci může poté dojít v okamžiku, kdy se o zveřejnění zakázky nedozví zahraniční dodavatel, jelikož špatně vymezený kód nezapadá do filtrů, jejichž pomocí nové zakázky hledá. Následně už nezáleží, jak dopodrobna je předmět zakázky vymezen slovně v zadávací dokumentaci, protože již samotný kód některé z dodavatelů „vyloučil“ ještě před podáním samotných nabídek.
Novinka v povinnostech zadavatele
Významný přelom představoval 1. červenec roku 2024 díky vyhlášce č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.
U zakázek zahajovaných od 1. července je nutné nově povinně zveřejnit hlavní CPV kód na profilu zadavatele jak u informací o veřejné zakázce zadavatele, tak u informací o dynamickém nákupním systému.
U zakázek zahajovaných před tímto datem bude naopak povinnost kód doplnit v případě, že u nich budou provedeny na profilu zadavatele změny v podobě pozměnění lhůt, přidání dokumentů apod. Pokud do záznamů na profilu zadavatele u takových veřejných zakázek nic doplňováno nebude, není potřeba povinně doplnit kód a zůstanou ve struktuře původní právní úpravy.
Závěr
CPV kódy jsou důležitým prostředkem ve veřejných zakázkách, a to z mnoha důvodů. Jako zadavatel máte v ruce nástroj, který vám v soutěži o vaši zakázku získá co nejširší okruh zúčastněných kandidátů. Následně bude vaše zakázka realizována prostřednictvím dodavatele s nejvýhodnějšími podmínkami, což umožní hospodárnější využití veřejných zdrojů.
Pozor byste si měli dát u stanovování a zveřejňování příslušného kódu na profilu zadavatele. Kód by měl po stanovení co nejlépe odpovídat předmětu plnění vaší zakázky a zároveň by s ním neměl být v rozporu. Pokud se vám to nepovede a co nejpřiléhavější CPV kód netrefíte, zakázka se může stát nedohledatelnou a její zadání se stane netransparentním. Proto byste měli při definování předmětu zakázky postupovat s rozvahou a případně se obrátit na odborníky v dané oblasti.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




