Digitální služby v novém stavebním zákoně
Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.
Digitálních služeb má být zákonem zřízeno hned několik. Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci správních úkonů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního úřadu. S těmito službami souvisí i novinka, že podání dle stavebního zákona by měla být činěna především jako digitální úkon. Alternativou bude podání v listinné podobě na inteligentním formuláři uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup (podobně jako například u formulářů pro zápisy do veřejných rejstříků fyzických a právnických osob). Digitalizace podání by měla ušetřit nejen čas, ale i náklady spojené s často velmi rozsáhlými přílohami.
Provedení digitálních podání, má umožnit portál stavebníka. Ten má zároveň poskytovat údaje z evidence dopravní a technické infrastruktury. Evidence by měla obsahovat například informace o polohovém umístění a ochraně technické infrastruktury. Portál stavebníka má rovněž umožnit přístup k dokumentům v geoportálu (tedy v oblasti územního plánování) či v evidenci správních úkonů. Fakticky by tak měl být elektronicky přístupný celý správní spis řízení dle stavebního řádu. Portál by měl dále umožňovat službu tzv. hlídacího psa monitorujícího změny v územně plánovací dokumentaci a pro dotčené osoby i oznámení o zahajovaných řízeních.
Hlavní doménou geoportálu je pak bezplatné poskytování komplexních digitálních služeb v oblasti územního plánování veřejnosti. Především se jedná o výstupy z územně plánovací činnosti (tedy územně plánovací dokumentace). Data z geoportálu by dále měla být provázána s dalšími aplikacemi a systémy a měla by tak usnadnit nejen samotné územní plánování, nýbrž i projektování staveb a následné rozhodování v území. Výsledkem plánované digitalizace by měl být komplexní aktivní systém, který má nejenom významně zjednodušit postup stavebníků, ale zároveň i zefektivnit a zrychlit činnost úředníků a posunout úroveň e-governmentu v České republice. Uvidíme, zda se skutečně podaří tento, na papíře velmi dobře vypadající, systém uvést úspěšně do praxe, a jak dlouho tento proces potrvá.
Zdroj: bnt journal
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
