Digitální služby v novém stavebním zákoně
Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.
Digitálních služeb má být zákonem zřízeno hned několik. Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci správních úkonů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního úřadu. S těmito službami souvisí i novinka, že podání dle stavebního zákona by měla být činěna především jako digitální úkon. Alternativou bude podání v listinné podobě na inteligentním formuláři uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup (podobně jako například u formulářů pro zápisy do veřejných rejstříků fyzických a právnických osob). Digitalizace podání by měla ušetřit nejen čas, ale i náklady spojené s často velmi rozsáhlými přílohami.
Provedení digitálních podání, má umožnit portál stavebníka. Ten má zároveň poskytovat údaje z evidence dopravní a technické infrastruktury. Evidence by měla obsahovat například informace o polohovém umístění a ochraně technické infrastruktury. Portál stavebníka má rovněž umožnit přístup k dokumentům v geoportálu (tedy v oblasti územního plánování) či v evidenci správních úkonů. Fakticky by tak měl být elektronicky přístupný celý správní spis řízení dle stavebního řádu. Portál by měl dále umožňovat službu tzv. hlídacího psa monitorujícího změny v územně plánovací dokumentaci a pro dotčené osoby i oznámení o zahajovaných řízeních.
Hlavní doménou geoportálu je pak bezplatné poskytování komplexních digitálních služeb v oblasti územního plánování veřejnosti. Především se jedná o výstupy z územně plánovací činnosti (tedy územně plánovací dokumentace). Data z geoportálu by dále měla být provázána s dalšími aplikacemi a systémy a měla by tak usnadnit nejen samotné územní plánování, nýbrž i projektování staveb a následné rozhodování v území. Výsledkem plánované digitalizace by měl být komplexní aktivní systém, který má nejenom významně zjednodušit postup stavebníků, ale zároveň i zefektivnit a zrychlit činnost úředníků a posunout úroveň e-governmentu v České republice. Uvidíme, zda se skutečně podaří tento, na papíře velmi dobře vypadající, systém uvést úspěšně do praxe, a jak dlouho tento proces potrvá.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
