Digitální služby v novém stavebním zákoně
Těsně před Vánoci skončilo připomínkové řízení k paragrafovanému znění nového stavebního zákona. Cílem rekodifikace je hlavně urychlení a zjednodušení procesů v rámci stavebního řízení. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, jsou tzv. digitální služby.
Digitálních služeb má být zákonem zřízeno hned několik. Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci správních úkonů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a informační systém stavebního úřadu. S těmito službami souvisí i novinka, že podání dle stavebního zákona by měla být činěna především jako digitální úkon. Alternativou bude podání v listinné podobě na inteligentním formuláři uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup (podobně jako například u formulářů pro zápisy do veřejných rejstříků fyzických a právnických osob). Digitalizace podání by měla ušetřit nejen čas, ale i náklady spojené s často velmi rozsáhlými přílohami.
Provedení digitálních podání, má umožnit portál stavebníka. Ten má zároveň poskytovat údaje z evidence dopravní a technické infrastruktury. Evidence by měla obsahovat například informace o polohovém umístění a ochraně technické infrastruktury. Portál stavebníka má rovněž umožnit přístup k dokumentům v geoportálu (tedy v oblasti územního plánování) či v evidenci správních úkonů. Fakticky by tak měl být elektronicky přístupný celý správní spis řízení dle stavebního řádu. Portál by měl dále umožňovat službu tzv. hlídacího psa monitorujícího změny v územně plánovací dokumentaci a pro dotčené osoby i oznámení o zahajovaných řízeních.
Hlavní doménou geoportálu je pak bezplatné poskytování komplexních digitálních služeb v oblasti územního plánování veřejnosti. Především se jedná o výstupy z územně plánovací činnosti (tedy územně plánovací dokumentace). Data z geoportálu by dále měla být provázána s dalšími aplikacemi a systémy a měla by tak usnadnit nejen samotné územní plánování, nýbrž i projektování staveb a následné rozhodování v území. Výsledkem plánované digitalizace by měl být komplexní aktivní systém, který má nejenom významně zjednodušit postup stavebníků, ale zároveň i zefektivnit a zrychlit činnost úředníků a posunout úroveň e-governmentu v České republice. Uvidíme, zda se skutečně podaří tento, na papíře velmi dobře vypadající, systém uvést úspěšně do praxe, a jak dlouho tento proces potrvá.
Zdroj: bnt journal
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
