Dočkáme se digitalizace stavebního a katastrálního řízení? Aneb digitální mapa České republiky jako další krok na cestě k digitalizaci práva nemovitostí
Podle aktuálních zpráv prošel ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou návrh tzv. digitální mapy České republiky. Poslanci tak v posledních týdnech učinili další dílčí krok k dlouho očekávané digitalizaci veřejné správy v oblasti nemovitostí. Co přinese digitální mapa České republiky a dočkáme se někdy digitalizace celého stavebního a katastrálního řízení? Jaký je aktuální stav, s čím se počítá a co bude ještě zapotřebí upravit?
Co je to digitální technická mapa a proč je potřeba?
Digitální technická mapa České republiky má přinést ucelený přehled o veškeré dopravní a technické infrastruktuře pro území celého státu a sjednotit tak dosud nekompletní a nepřesné informace. Bude zahrnovat například údaje o elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích, v oblasti dopravy pak informace o pozemních komunikacích, železničních tratích nebo datových sítích, a to včetně informace o správcích těchto sítí.
Marika Vitnerová pověřená řízením odboru tisku a PR Ministerstva vnitra České republiky, na webu tohoto ministerstva k digitální technické mapě uvádí: „V České republice doposud neexistuje ucelený a důvěryhodný systém pro správu a využívání údajů o technické infrastruktuře na území České republiky, který by efektivně sloužil jak orgánům veřejné moci pro výkon jejich pravomocí v oblasti územního plánování, územního a stavebního řízení, tak také vlastníkům pozemků a nemovitostí, stavebníkům, ale i například pro složky Integrovaného záchranného systému a krizové řízení. Digitální technická mapa se stane jednou z centrálních sdílených služeb eGovernmentu.“[1]
Digitální technická mapa již existuje pro dílčí území České republiky, dosud však neexistoval ucelený dokument pokrývající celé území. Zřízení takové mapy totiž dosud nebylo pro samosprávu povinné. To se má změnit pravděpodobně od roku 2023, kdy by měl nástroj začít fungovat. Každý, kdo někdy pátral po tom, kudy vlastně vede historická vodovodní přípojka souseda pod jeho pozemkem anebo se snažil dopátrat správce takové sítě, jistě přisvědčí, že se může jednat až o detektivní práci. Pokud mapa bude fungovat tak, jak její tvůrci zamýšlí, bude se jednat jistě o nedocenitelný nástroj pro budoucí stavebníky i stávající vlastníky nemovitostí.
Digitalizace stavebního řízení
Digitalizace vstupuje do stavebního řízení jen velmi pomalu. V současné době zákon umožňuje zasílat formuláře a žádosti dle stavebního zákona včetně podkladů ke stavebnímu řízení v elektronické podobě. Věc má však několik háčků. Neexistuje žádné úložiště, kam by bylo možné obsáhlou projektovou dokumentaci nahrát. Stavebníkovi tak mnohdy nezbývá nic jiného než krabice s projektem na úřad fyzicky přinést. K elektronickému podání žádosti je zase zapotřebí disponovat elektronickým podpisem, který nemá valná většina stavebníků zřízený.
Připravovaný stavební zákon tak již mnoho let počítá s další elektronizací, zejména se zřízením tzv. Portálu stavebníka, jehož prostřednictvím by mělo být možné podávat žádosti a sledovat rovněž stav řízení. Připravovaný stavební zákon zavádí i další nástroje k elektronické komunikaci mezi úřady a dalšími dotčenými osobami. Tyto nástroje by měly zajistit i elektronický přístup do všech spisů a také jednotnou evidenci například projektových či územně plánovacích dokumentací. Konkrétně se jedná o:
- Portál stavebníka
- Národní geoportál územního plánování
- Evidence správních úkonů
- Evidence elektronických dokumentací
- Informační systém identifikačního čísla stavby
- Informační systém stavebního úřadu[2]
Pokud se záměr bude realizovat v navržené podobě, jedná se jistě o krok správným směrem. Nový stavební zákon je aktuálně v paragrafovém znění a do konce ledna 2020 jej má projednat vláda. V současné verzi se počítá s možností podávat žádost o stavební povolení on-line od roku 2021, tj. od doby plánované účinnosti nového zákona.
Digitalizace katastrálního řízení
Digitalizace si postupně nachází místo i v katastrálním řízení, a to úspěšněji než ve stavebním řízení. Již před lety začal spolehlivě fungovat portál Nahlížení do katastru nemovitostí, na němž je mimo informací z katastru nemovitostí možné sledovat i stav jednotlivých řízení. Poslední dobou máme pozitivní zkušenosti se zkrácením lhůt pro vklad po uplynutí lhůty, po kterou není možné vklad povolit, a rovněž s rychlým převodem listin staršího data ze sbírky listin z papírové do elektronické podoby, o což je možné požádat on-line. Nové dokumenty jsou již automaticky skenovány a jsou dostupné elektronicky v dálkovém přístupu do sbírky listin katastru nemovitostí.
Méně známou funkcí těchto stránek je možnost on-line práce s vrstvami katastrální mapy, které jsou postupně doplňovány a vylepšovány a tvoří nedocenitelnou pomoc při hledání například hranic věcných břemen.
Digitalizaci katastrálního řízení lze tedy na rozdíl od stavebního řízení pochválit. Co však stále ještě chybí, je možnost elektronického podávání návrhů příslušným katastrálním úřadům. V současné době je režim stejný jako v případě stavebního zákona, tedy s povinným využitím kvalifikovaného elektronického podpisu, který se v běžné praxi (alespoň dle našich zkušeností) příliš neprosadil.
[1] https://www.mvcr.cz/clanek/digitalni-technicka-mapa-cr-urychli-rozvoj-rychleho-internetu.aspx
[2] https://www.novystavebnizakon.cz/2019/12/jake-je-paragrafove-zneni-noveho-stavebniho-zakona/
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.




