Jak na agrovoltaiku v Česku? Solární panely v ovocných sadech nebo lanýžových polích odbrzdila novela zákona
Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.
Novela především zásadně mění podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě bez nutnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tento krok přinese zájemcům o agrovoltaiku úsporu poplatků za odnětí půdy z fondu, protože představuje kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce.
Solární panely na zemědělské půdě I. a II. třídy
Agrovoltaikou se rozumí taková výrobna elektřiny, která je umístěna na zemědělské půdě a současně umožňuje její obhospodařování a využívání pro pěstování některých plodin. Z návrhu nové české legislativy vyplývá, že lze umístit solární panely na pozemky s vybranými druhy zemědělských kultur, jako jsou vinice, chmelnice nebo ovocné sady. Podle návrhu prováděcích předpisů bude možné vyrábět elektřinu dokonce na lanýžových polích. Pro instalaci agrovoltaiky je navíc možné využít i zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany.
Pro instalaci a provoz agrovoltaických projektů však bude klíčové finální znění prováděcích předpisů, které konkretizují technické parametry a podmínky. Návrh vyhlášky například stanoví minimální míru zemědělské produkce, kterou je nutné zachovat. Důležité je pro majitele výroben mít také plán rekultivace po ukončení provozu, který zajistí návrat půdy do původního stavu.
Ačkoli aktuálně neexistují speciální dotační tituly pro agrovoltaiku, v blízké budoucnosti se očekává jejich zavedení.
Povolování instalace bude jednodušší
Z právního hlediska je agrovoltaika považována za stavbu pro zemědělství, což do určité míry zjednodušuje povolovací procesy. Pro její umístění v nezastavěném území nebude nutná změna územního plánu, pokud stávající územní plán obce její umístění výslovně nezakazuje. Tím se otevírá cesta k rychlejší a jednodušší realizaci těchto projektů.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
