Jak na agrovoltaiku v Česku? Solární panely v ovocných sadech nebo lanýžových polích odbrzdila novela zákona
Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.
Novela především zásadně mění podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě bez nutnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tento krok přinese zájemcům o agrovoltaiku úsporu poplatků za odnětí půdy z fondu, protože představuje kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce.
Solární panely na zemědělské půdě I. a II. třídy
Agrovoltaikou se rozumí taková výrobna elektřiny, která je umístěna na zemědělské půdě a současně umožňuje její obhospodařování a využívání pro pěstování některých plodin. Z návrhu nové české legislativy vyplývá, že lze umístit solární panely na pozemky s vybranými druhy zemědělských kultur, jako jsou vinice, chmelnice nebo ovocné sady. Podle návrhu prováděcích předpisů bude možné vyrábět elektřinu dokonce na lanýžových polích. Pro instalaci agrovoltaiky je navíc možné využít i zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany.
Pro instalaci a provoz agrovoltaických projektů však bude klíčové finální znění prováděcích předpisů, které konkretizují technické parametry a podmínky. Návrh vyhlášky například stanoví minimální míru zemědělské produkce, kterou je nutné zachovat. Důležité je pro majitele výroben mít také plán rekultivace po ukončení provozu, který zajistí návrat půdy do původního stavu.
Ačkoli aktuálně neexistují speciální dotační tituly pro agrovoltaiku, v blízké budoucnosti se očekává jejich zavedení.
Povolování instalace bude jednodušší
Z právního hlediska je agrovoltaika považována za stavbu pro zemědělství, což do určité míry zjednodušuje povolovací procesy. Pro její umístění v nezastavěném území nebude nutná změna územního plánu, pokud stávající územní plán obce její umístění výslovně nezakazuje. Tím se otevírá cesta k rychlejší a jednodušší realizaci těchto projektů.

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



