Jak na agrovoltaiku v Česku? Solární panely v ovocných sadech nebo lanýžových polích odbrzdila novela zákona
Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.
Novela především zásadně mění podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě bez nutnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tento krok přinese zájemcům o agrovoltaiku úsporu poplatků za odnětí půdy z fondu, protože představuje kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce.
Solární panely na zemědělské půdě I. a II. třídy
Agrovoltaikou se rozumí taková výrobna elektřiny, která je umístěna na zemědělské půdě a současně umožňuje její obhospodařování a využívání pro pěstování některých plodin. Z návrhu nové české legislativy vyplývá, že lze umístit solární panely na pozemky s vybranými druhy zemědělských kultur, jako jsou vinice, chmelnice nebo ovocné sady. Podle návrhu prováděcích předpisů bude možné vyrábět elektřinu dokonce na lanýžových polích. Pro instalaci agrovoltaiky je navíc možné využít i zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany.
Pro instalaci a provoz agrovoltaických projektů však bude klíčové finální znění prováděcích předpisů, které konkretizují technické parametry a podmínky. Návrh vyhlášky například stanoví minimální míru zemědělské produkce, kterou je nutné zachovat. Důležité je pro majitele výroben mít také plán rekultivace po ukončení provozu, který zajistí návrat půdy do původního stavu.
Ačkoli aktuálně neexistují speciální dotační tituly pro agrovoltaiku, v blízké budoucnosti se očekává jejich zavedení.
Povolování instalace bude jednodušší
Z právního hlediska je agrovoltaika považována za stavbu pro zemědělství, což do určité míry zjednodušuje povolovací procesy. Pro její umístění v nezastavěném území nebude nutná změna územního plánu, pokud stávající územní plán obce její umístění výslovně nezakazuje. Tím se otevírá cesta k rychlejší a jednodušší realizaci těchto projektů.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
