Modrozelená infrastruktura: soutěžte výstavbu projektů na kvalitu
Modrozelená infrastruktura napomáhá zlepšit životní prostředí ve městech, její budování ale může obce finančně zatížit. Je proto nutné zvážit konkrétní situaci, najít způsob financování a soutěžit budování infrastruktury na kvalitu.
Jak zadávat veřejné zakázky na modrozelenou infrastrukturu v obci na kvalitu?
Ačkoliv je hospodárnost při plánování prvků modrozelené infrastruktury pro obce zcela zásadní, je nutné zařadit mezi aspekty rozhodující při soutěži na zpracování veřejné zakázky kromě ceny i kvalitu. Právě to je přirozená cesta k udržitelnému stavitelství.
Zadávání na kvalitu je proces, při kterém zadavatel nakupuje způsobem, který mu umožní získat za vynaložené peníze maximální hodnotu z hlediska vytváření prospěchu pro společnost a ekonomiku při minimálních škodách na okolí nebo životním prostředí jako takovém. I v případě, že se nebude na první pohled jednat o nejlevnější nabídku, úspory přijdou v průběhu let. Pod kvalitou plnění si lze představit získání co nejlepšího plnění z veřejné zakázky, ale také to, že zakázka může zlepšit zaměstnanost či životní prostředí v obci nebo regionu.
Vhodné využití zadávání „na kvalitu“ může zadavateli pomoci k dosažení jeho strategických cílů, které si předem definoval. Zadavatel se snaží takovým postupem podporovat nejen udržitelné stavitelství, ale také sociální začleňování, malé a střední podniky, lokální ekonomiku, prosazuje rovné příležitosti, nebo hledá cesty k podpoře udržitelnosti životního stylu.
S tím souvisí i novela zákona o zadávání veřejných zakázek účinná od 1. ledna 2021, kterou byla do § 6 zákona doplněna povinnost zadavatele dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele ve smyslu tohoto zákona a za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Tato povinnost platí i pro zakázky malého rozsahu.
Při uvedeném způsobu zadávání se obec vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů. Dále se vyhne rizikům spojeným s nedodržením termínů nebo ztrátou nároku na dotace. V neposlední řadě přináší dobrý pocit a zprávu pro veřejnost, že vynakládání veřejných prostředků má pozitivní dopady. Výsledek a efekt jsou tak dlouhodobější.
Na co nezapomenout?
Je potřeba vyhnout se zakázaným kritériím kvality. Podle expertů z Frank Bold Advokáti jím nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele – typicky smluvní pokuta – nebo platební podmínky.
V závislosti na předmětu i hodnotě zakázky a časovém rozsahu, který zadavatel má pro zadání nebo realizaci, si může vybrat, na jakou přidanou hodnotu zakázky se chce soustředit a vtělit ji do zadávacích podmínek. Zda specificky vymezí kvalifikační předpoklady uchazečů nebo zvolí širší paletu kritérií kvality pro hodnocení předložených nabídek a jak přísný bude při nastavování smluvních podmínek s vítězným uchazečem.
Je třeba mít na paměti cíle zadávání na kvalitu. Zamýšlet se nad formulováním zadávacích dokumentů tak, aby zakázka byla zadaná v souladu s principy hospodárnosti, efektivity a účelnosti a současně aby bylo zajištěno řádné a účelné plnění.
Spolupráce na financování s developery
Při budování modrozelené infrastruktury je možné se o její financování rozdělit s investory, kteří plánují na území obce své konkrétní stavební záměry. Nedávný výzkum Zeleného kruhu ve spolupráci s Frank Bold Advokáty ukázal, že ačkoliv obce o budování modrozelené infrastruktury stojí, často její dobudování po investorech přímo nechtějí. Je to však možné například s pomocí takzvaných zásad pro spolupráci s investory, což je dokument stanovující pravidla pro vstup investora do území konkrétního města.
Prostřednictvím zásad je možné nastavit kromě dalších podmínek investiční příspěvek, který pomůže obci dobudovat dopravní infrastrukturu, kvalitní veřejná prostranství, chybějící místa ve školách či školkách i prvky modrozelené infrastruktury. Jasně nastavené podmínky navíc pomáhají vnést do vzájemného vztahu mezi obcí a investorem transparentnost a usnadňují komunikaci a pomáhají stavět ve městech udržitelně s ohledem na jejich stávající i budoucí obyvatele.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



