Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.
Vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti Anna Francová pomohla před Nejvyšším správním soudem (NSS) provozovateli solární elektrárny ve sporu se Státní energetickou inspekcí (SEI). NSS zrušil na konci července jak předcházející rozsudek krajského soudu, tak přímo rozhodnutí inspekce a potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení. Zároveň NSS připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví. Krajský soud totiž v průběhu případu řešil otázky, které mu nepříslušely, protože nebyly součástí žaloby.
Když společnost provozující solární elektrárnu (FVE) požádala v říjnu 2022 Státní energetickou inspekci (SEI) o stanovení individuálních podmínek podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie, narazila na překážku. SEI žádost zamítla s argumentem, že společnost jakožto nájemník elektrárny do její výstavby a pořízení neinvestovala.
Bez investičních nákladů proto podle inspekce údajně nebylo možné vypočítat vnitřní výnosovou míru investice (IRR, označovanou také jako vnitřní výnosové procento), která je klíčová pro stanovení výše podpory – v případě podobných starších elektráren s nízkou výnosností je zásadní také pro možné určení, z jakého množství elektřiny bude provozovatel muset platit takzvaný odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Co je odvod z elektřiny ze slunečního záření a jak souvisí s aktuálním případem?
- Povinnost platit odvod se od roku 2022 vztahuje na elektrárny s výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
- Prakticky jde o daň z podpory pro fotovoltaické elektrárny.
- Elektrárny mohou Státní energetickou inspekci požádat o takzvané individuální podmínky podpory.
- Ty z elektráren, které mají nízkou výnosnost (IRR pod 6,3 %), navíc mohou požádat také o částečné osvobození z odvodu – právě této žádosti se týká jádro sporu, který se dostal až před Nejvyšší správní soud.
Přístup Státní energetické inspekce se však ukázal jako chybný a potvrdil to také krajský soud, když rozhodnutí inspekce zrušil s odkazem na důležitý precedens z rozsudku NSS v případě známém jako “FVE Ralsko” (č. j. 3 As 89/2024-58). NSS totiž v létě 2024 v tomto případě potvrdil, že žádost o podporu může podat i subjekt, který není vlastníkem elektrárny.
Krajský soud rozhodl správně, ale překročil pravomoci
Problém nastal, když krajský soud nedodržel takzvanou dispoziční zásadu a začal se zabývat otázkami, které nebyly předmětem žaloby provozovatele elektrárny proti rozhodnutí SEI – konkrétně posuzováním nájemného jako investičních nákladů. Tím překročil své pravomoci a dal prostor pro vznik chybných právních názorů.
NSS ‘vyčistil’ právní prostředí
Nejvyšší správní soud se dostal do složité situace. Na jedné straně krajský soud rozhodl správně v hlavní otázce (zda může o podporu žádat provozovatel, který není vlastníkem solární elektrárny), na straně druhé však vyslovil problematické závěry mimo rozsah žaloby.
NSS proto zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak původní rozhodnutí inspekce, aby zabránil vzniku závazného, ale chybného právního názoru. Jak NSS výslovně uvedl: “Pro stěžovatelku (Státní energetickou inspekci, pozn. aut) tak v dalším řízení bude závazný právní názor korigovaný tímto rozsudkem, tedy pouze v tom rozsahu, který odpovídal na řádně uplatněné žalobní námitky.”
Co rozhodnutí znamená pro praxi?
- Pro provozovatele obnovitelných zdrojů jde o potvrzení již známého principu – není rozhodné, kdo je formálním vlastníkem elektrárny. Podstatné je, že někdo elektřinu vyrábí a může mít nárok na podporu.
- Pro správní orgány představuje rozhodnutí jasnou instrukci, že nemohou žádosti zamítat pouze na základě vlastnických vztahů, aniž by se zabývaly věcným posouzením ekonomických kritérií.
Úspěch pro klienta
Společnost provozující solární elektrárnu nejen vyhrála spor, ale získala také náhradu nákladů řízení ve výši téměř 20 tisíc korun. Nejdůležitější však je, že Státní energetická inspekce musí žádost provozovatele o stanovení individuálních podmínek podpory znovu posoudit podle správných právních kritérií, bez předsudků založených na vlastnických vztazích.
Další články
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.




