Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.
Vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti Anna Francová pomohla před Nejvyšším správním soudem (NSS) provozovateli solární elektrárny ve sporu se Státní energetickou inspekcí (SEI). NSS zrušil na konci července jak předcházející rozsudek krajského soudu, tak přímo rozhodnutí inspekce a potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení. Zároveň NSS připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví. Krajský soud totiž v průběhu případu řešil otázky, které mu nepříslušely, protože nebyly součástí žaloby.
Když společnost provozující solární elektrárnu (FVE) požádala v říjnu 2022 Státní energetickou inspekci (SEI) o stanovení individuálních podmínek podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie, narazila na překážku. SEI žádost zamítla s argumentem, že společnost jakožto nájemník elektrárny do její výstavby a pořízení neinvestovala.
Bez investičních nákladů proto podle inspekce údajně nebylo možné vypočítat vnitřní výnosovou míru investice (IRR, označovanou také jako vnitřní výnosové procento), která je klíčová pro stanovení výše podpory – v případě podobných starších elektráren s nízkou výnosností je zásadní také pro možné určení, z jakého množství elektřiny bude provozovatel muset platit takzvaný odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Co je odvod z elektřiny ze slunečního záření a jak souvisí s aktuálním případem?
- Povinnost platit odvod se od roku 2022 vztahuje na elektrárny s výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
- Prakticky jde o daň z podpory pro fotovoltaické elektrárny.
- Elektrárny mohou Státní energetickou inspekci požádat o takzvané individuální podmínky podpory.
- Ty z elektráren, které mají nízkou výnosnost (IRR pod 6,3 %), navíc mohou požádat také o částečné osvobození z odvodu – právě této žádosti se týká jádro sporu, který se dostal až před Nejvyšší správní soud.
Přístup Státní energetické inspekce se však ukázal jako chybný a potvrdil to také krajský soud, když rozhodnutí inspekce zrušil s odkazem na důležitý precedens z rozsudku NSS v případě známém jako “FVE Ralsko” (č. j. 3 As 89/2024-58). NSS totiž v létě 2024 v tomto případě potvrdil, že žádost o podporu může podat i subjekt, který není vlastníkem elektrárny.
Krajský soud rozhodl správně, ale překročil pravomoci
Problém nastal, když krajský soud nedodržel takzvanou dispoziční zásadu a začal se zabývat otázkami, které nebyly předmětem žaloby provozovatele elektrárny proti rozhodnutí SEI – konkrétně posuzováním nájemného jako investičních nákladů. Tím překročil své pravomoci a dal prostor pro vznik chybných právních názorů.
NSS ‘vyčistil’ právní prostředí
Nejvyšší správní soud se dostal do složité situace. Na jedné straně krajský soud rozhodl správně v hlavní otázce (zda může o podporu žádat provozovatel, který není vlastníkem solární elektrárny), na straně druhé však vyslovil problematické závěry mimo rozsah žaloby.
NSS proto zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak původní rozhodnutí inspekce, aby zabránil vzniku závazného, ale chybného právního názoru. Jak NSS výslovně uvedl: “Pro stěžovatelku (Státní energetickou inspekci, pozn. aut) tak v dalším řízení bude závazný právní názor korigovaný tímto rozsudkem, tedy pouze v tom rozsahu, který odpovídal na řádně uplatněné žalobní námitky.”
Co rozhodnutí znamená pro praxi?
- Pro provozovatele obnovitelných zdrojů jde o potvrzení již známého principu – není rozhodné, kdo je formálním vlastníkem elektrárny. Podstatné je, že někdo elektřinu vyrábí a může mít nárok na podporu.
- Pro správní orgány představuje rozhodnutí jasnou instrukci, že nemohou žádosti zamítat pouze na základě vlastnických vztahů, aniž by se zabývaly věcným posouzením ekonomických kritérií.
Úspěch pro klienta
Společnost provozující solární elektrárnu nejen vyhrála spor, ale získala také náhradu nákladů řízení ve výši téměř 20 tisíc korun. Nejdůležitější však je, že Státní energetická inspekce musí žádost provozovatele o stanovení individuálních podmínek podpory znovu posoudit podle správných právních kritérií, bez předsudků založených na vlastnických vztazích.
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.




