Novela stavebního zákona - společné řízení od ledna nahradí až tři stávající samostatná řízení
Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?
Zcela novým institutem, který novela stavebního zákona zavádí, je tzv. společné řízení. O stavebním záměru bude možné vést jedno společné územní a stavební řízení, případně zároveň i s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Společné řízení tak nahradí až tři stávající samostatná řízení. O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby. Zrychlení povolování staveb by mělo přinést nejen projednání stavebního záměru v jednom koordinovaném řízení, ale právě i završení celého povolovacího procesu vydáním jednoho správního rozhodnutí. Tím by měla být odstraněna stávající roztříštěnost napadání vydaných rozhodnutí, což by mělo také přispět k urychlení celého procesu.
Vedle společného řízení zůstává i nadále zachováno samostatné územní a stavební řízení. Společné řízení je volitelnou možností stavebníka a záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda zvolí společné řízení nebo samostatné územní a stavební řízení. Lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty. Důvodem jsou zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení, které budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě.
Další oblastí, které se novela dotýká, je vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení. Dotčené orgány hájí veřejné zájmy, které mohou být stavbou dotčeny, a prostřednictvím závazných stanovisek nebo rozhodnutí mohou stavebníkovi ukládat různé podmínky k jejich ochraně. Často však dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek. Bohužel novela stavebního zákona nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů.
Zřejmě nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízení podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
