Soud rozhodl o omezení hluku z dálnice D1 u Troubska a Bosonoh. Místní se bojí o zdraví, hygiena musí zahájit správní řízení
Krajský soud v Brně v srpnu rozhodl o žalobě obce Troubsko a spolku z městské části Brno-Bosonohy, týkající se hluku z D1 a silnice II/602. Rozsudek potvrdil, že Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje (KHS JMK) postupovala nezákonně, když ani po podání podnětu k řešení nadměrného hluku z obou komunikací nezahájila správní řízení, směřující k omezení hlučnosti.
Vycházela totiž z nesprávných hygienických limitů hluku. Podle soudu nyní musí řízení, které povede k omezení hluku, zahájit.
Podle rozhodnutí soudu Krajská hygienická stanice JMK pochybila, když při posuzování, zda je nutné zahájit správní řízení vedoucí k omezení hluku z dotčených komunikací, vycházela z nesprávně stanovených hygienických limitů hluku a navíc tvrdila, že řízení v případě překročení limitů zahájit může, ale nemusí. „K porušování hlukových limitů docházelo už v minulosti, KHS ale nezákonně uplatňovala zvýšený limit pro tzv. „starou hlukovou zátěž”. Ten byl v době po podání žaloby zrušen. V současné době hluk z obou zmíněných silnic překračuje „standardní“ hygienické limity,” říká advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti, který žalobce zastupuje.
Podnět k řešení nadměrného hluku podali společně v říjnu 2021 obec Troubsko, Spolek Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách z.s. a městská část Brno-Bosonohy. Když ani po jeho podání Krajská hygienická stanice správní řízení vedoucí k omezení hluku nezahájila, podala obec Troubsko a spolek žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Podle Libora Doláka ze spolku Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách hluk výrazně dopadá na zdraví místních obyvatel. „Hluk, který je pravidelně vyšší, než je stanovený limit, významně zhoršuje kvalitu života. Věřím, že nyní dojde k nápravě této situace,” uvádí Dolák.
„Svým nezákonným postupem Krajská hygienická stanice JMK významně zasáhla do práva naší obce na vlastní samosprávu, konkrétně do práva bránit život obyvatel před nadměrným hlukem, proti čemuž jsme se v žalobě ohradili. Těší mě, že nám soud dal za pravdu,” říká Markéta Bobčíková, starostka Troubska.
„Dopravní a hluková zátěž je v naší městské části enormní a jsem tedy rád, že nám dal soud za pravdu. Zároveň se za našeho vedení radnice podařilo začít tento problém intenzivně řešit a díky spolupráci s magistrátem města Brna a Jihomoravským krajem jsme se zásadně posunuli v jednání ohledně obchvatu Bosonoh, včetně efektivní protihlukové ochrany. Jsem totiž přesvědčen, že to je jediné řešení pro ochranu zdraví a bezpečnosti našich obyvatel,” říká Martin Černý, starosta městské části Brno-Bosonohy.
V době po podání podnětu ke Krajské hygienické stanici z října 2021 platil na některých místech v Troubsku a Brně-Bosonohách limit 65/55 dB, na jiných 60/55 dB. Oba tyto limity byly překračovány. Aktuálně je platný hlukový limit ještě vyšší, 68/58 dB a i nyní dochází k jeho překračování.

Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?



