Vláda plánuje předávat ocenění „Úřednický čin roku“
Od ledna 2026 vstoupí v účinnost novela zákona o státní službě, jejímž důsledkem bude přechod nejvyššího státního úředníka pod Úřad vlády. Tato změna, schválená Poslaneckou sněmovnou (sněmovní tisk č. 673/0 dne 16. 4. 2024. Senát má lhůtu na projednání do 12.12.2024), znamená zásadní přenastavení kompetencí v rámci řízení státní správy.
Novela reflektuje potřebu posílit koordinaci a strategické řízení státní správy v rámci centrální vlády. V této souvislosti přichází také nový návrh Ministerstva vnitra, který zavádí ocenění „Úřednický čin roku“. Toto ocenění, plánované k předávání poprvé v roce 2025, je navrženo jako prostředek ke zviditelnění a ocenění práce úředníků, kteří svou činností výrazně přispěli ke zlepšení veřejné správy.
Zavedení ocenění „Úřednický čin roku“ Ministerstvo vnitra připravilo návrh na změnu nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra. Tato změna, která aktuálně míří na jednání vlády (bude projednáno ve středu 11. 12. 2024), zavádí nové ocenění s názvem „Úřednický čin roku“. Cílem je ocenit úředníky, kteří svým osobním přístupem, inovativním myšlením nebo dobrou praxí významně přispěli k efektivnějšímu fungování veřejné správy. Ocenění má mimo jiné sloužit i jako nástroj ke zlepšení vnímání práce úředníků veřejností. Ocenění bude udělováno jednou ročně během slavnostního ceremoniálu, jehož atmosféra má podpořit prestiž této akce. Vítězové obdrží diplom a plaketu, přičemž v případě, že za oceněným činem stojí tým (zpravidla do pěti lidí), bude ocenění uděleno každému členovi týmu. Finanční odměna s oceněním spojena není, nicméně Ministerstvo vnitra hradí výdaje spojené s pořádáním ceremoniálu a výrobou plaket ze svého rozpočtu. Tyto náklady nebudou klást dodatečné nároky na státní rozpočet.
Kdo může být oceněn?
Cena „Úřednický čin roku“ je určena pro široké spektrum pracovníků veřejné správy. Zahrnuje:
- Státní zaměstnance vykonávající službu podle zákona o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a jiné zaměstnance ve služebním úřadu.
- Úředníky a zaměstnance územních samosprávných celků (ÚSC), a to jak podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), tak podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Tato široká definice umožní ocenit nejen zaměstnance, kteří pracují v rámci vrchnostenské veřejné správy (např. rozhodování o právech a povinnostech občanů), ale i ty, kteří se věnují fiskální, administrativní, personální nebo servisní oblasti. Smyslem tohoto přístupu je ocenit všechny činnosti, které přispívají ke zlepšení fungování veřejné správy, a to včetně inovací v oblasti řízení lidských zdrojů nebo zlepšení administrativních procesů.
Kdo může nominovat?
Nominace na ocenění budou moci podávat kolegové nebo nadřízení. O vítězích bude rozhodovat odborná porota, která bude složena z expertů na veřejnou správu. Porota bude hodnotit nejen výsledky nominovaných projektů, ale také přístup, inovativnost a celkový přínos pro veřejnou správu. Tento transparentní proces má zajistit, že ocenění získají skutečně ti nejzasloužilejší, jak uvádí důvodová zpráva k materiálu.
Hlavními cíli zavedení ocenění „Úřednický čin roku“ jsou:
- Zvýšení prestiže práce úředníků – ocenění má ukázat, že práce úředníků má velký význam pro fungování státu a společnosti.
- Motivace zaměstnanců veřejné správy – ocenění má inspirovat úředníky k inovativnímu přístupu a nadstandardnímu nasazení.
- Zlepšení vnímání veřejné správy veřejností – prezentace úspěšných projektů a činů úředníků má posílit důvěru občanů ve veřejnou správu.
První ročník ocenění „Úřednický čin roku“ je naplánován na rok 2025. Pro tento účel bude prý ještě během nadcházejících dní připravena metodika pro nominace, pravidla pro hodnocení a sestavení odborné poroty. Slavnostní ceremoniál, během něhož budou ocenění předána, se stane každoroční tradicí, která má přispět k popularizaci práce úředníků.
Navrhovaná právní úprava byla vypracována na základě zmocnění uvedeného v § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Ocenění „Úřednický čin roku“ může mít rozhodně pozitivní vliv na motivaci úředníků a na zlepšení jejich pracovního prostředí. V prostředí územních samosprávných celků může být pozitivním vedlejším efektem i zvýšení prestiže obcí a krajů, jejichž zaměstnanci ocenění získají.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



