Zákaz registračních poplatků u lékaře je jednou z novinek roku 2026

Zákon zároveň ukládá nemocnicím povinnost zřídit funkci nemocničního ombudsmana, který bude pacientům k dispozici v případě problémů, stížností či jiných podnětů. Dalším přínosem novely zákona o zdravotních službách je zvýšení dostupnosti a efektivity pohotovostí.

„Zákaz registračních poplatků u lékaře, zřízení nemocničních ombudsmanů i zlepšení pohotovostí. To si klade za cíl novela, která vstoupila v platnost 1. ledna 2026. V důsledku by měla nová pravidla zvýšit transparentnost systému, což pacientům přináší jasnější orientaci a jistotu v jejich právech,“ uvozuje Dominika Novotná ze společnosti RÖDL.

Ministerstvo zdravotnictví ČR přispěchalo s touto novelou v reakci na časté stížnosti pacientů, od kterých byl vyžadován poplatek za péči. „Jednalo se nejčastěji o poplatek za registraci nového pacienta, a to zejména u specialistů s omezenější dostupností, jako například u gynekologů,“ komentuje Dominika Novotná.

„Přestože již dříve nebylo vybírání poplatků za registraci pacienta přípustné, postihnutelnost této poměrně rozšířené praxe byla nízká. Aktuální úprava by v tomto ohledu měla přispět ke zlepšení situace, jelikož již výslovně počítá s možnými nežádoucími stavy a snaží se jim předcházet nastavením vymahatelných sankcí,“ říká advokátka z RÖDL Dominika Novotná.

Poskytnutí platby za přijetí pacienta do péče či za pokračování v poskytování služby však poskytovatel může i nadále požadovat po pacientovi, který není pojištěncem zdravotní pojišťovny. Ani v takovém případě však nesmí poskytovatel na platbě trvat, pokud pacient potřebuje neodkladnou péči.

„Novela se nezaměřuje pouze na poplatky při registraci pacienta u nového poskytovatele zdravotních služeb. Obdobně se vztahuje i na případy, kdy poskytovatel zdravotních služeb žádá úhradu za poskytnutí služby v rozsahu, ve kterém je tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Takové jednání poskytovatele je od letošního roku též zákonem výslovně zakázáno,“ dodává Dominika Novotná.

Stejně tak nemůže poskytovatel zdravotních služeb žádat úhradu služeb, které sice nejsou plně hrazeny veřejným zdravotním pojištěním, ale u kterých tento poskytovatel nezpřístupnil svým pacientům seznam cen za poskytované služby. Povinnost zpřístupňovat seznam cen plynula ze zákona již před letošní změnou. Novela tak pouze zpřísňuje pravidla ve snaze motivovat poskytovatele tyto povinnosti dodržovat. Změna má dosáhnout vyšší transparentnosti a předvídatelnosti cen za poskytnuté zdravotní služby.

„K dodržování nových pravidel vybízí zejména sankce spojené s nežádoucím jednáním poskytovatelů. Bude-li poskytovatel žádat úhradu ceny služby, aniž by předem pacientovi zpřístupnil seznam cen, hrozí mu pokuta až 50 000 Kč,“ pokračuje Dominika Novotná.

Bude-li poskytovatel podmiňovat přijetí pacienta do péče či pokračování v péči o pacienta poskytnutím platby, která není nezbytná pro poskytnutí služby, popř. ukončí-li poskytovatel poskytování péče z důvodu, že pacient odmítl poskytnout takovou platbu, hrozí poskytovateli pokuta až 300 000 Kč.

Dále v případě, že by lékař vyžadoval příplatek za úkon standardně hrazený zdravotní pojišťovnou, hrozí mu pokuta dokonce až 1 milion korun. Zákaz platí i na další podobné poplatky, například za dřívější termín vyšetření a podobně.

Pacienti si nicméně nadále budou moci připlatit za doplňkové služby, které se přímo netýkají poskytované zdravotní péče, ale spíše jejich komfortu, jde tak například o samostatný pokoj v nemocnici. Seznam cen za tyto doplňkové služby, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění však taktéž musí být veřejně dostupný pacientům. „V případě neuvedení ceny u položky na seznamu pak opět hrozí pokuta,“ varuje Dominika Novotná.

Pacientům bude k dispozici nemocniční ombudsman, změní se i pohotovosti

Ve chvíli, kdy se pacienti setkají s možným protiprávním jednáním, mohou se obrátit na zdravotní pojišťovnu, poskytovatele zdravotních služeb, případně vyhledat právní pomoc. Vedle toho pacientům přibyla další možnost ochrany — zákon totiž nemocnicím nově nařídil zavést pozici tzv. nemocničního ombudsmana, který má být prostředníkem mezi pacienty a nemocnicí v případě problémů. Nedostatky má s pacienty konzultovat, nabízet řešení, případně moderovat spor.

„Zřízení pozice ombudsmana se vyplatí nejen pacientům. Nemocnicím může zavedení této pozice pomoci řídit případné problémy, dozvědět se o nich dříve a zavčasu je vyřešit. Lépe pak mohou sjednat nápravu a vyhnout se zásadnějším reputačním, finančním i jiným sankčním dopadům,“ komentuje advokátka z poradenské společnosti RÖDL.

Další novinkou je převzetí odpovědnosti za organizaci pohotovostních služeb ze strany zdravotních pojišťoven namísto krajů. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR má změna zajistit lepší dostupnost a efektivitu pohotovostí. Pohotovostní služba má podle novelizovaného zákona fungovat při urgentních příjmech v nemocnicích, přičemž s pacienty by měla jako první přijít do kontaktu zdravotní sestra, která vyhodnotí, zda je pro pacienta nutný urgentní příjem nebo pohotovost. Tzv. páteřní síť lékařské pohotovostní služby je zřizována v nemocnicích s urgentními příjmy a při pediatrických lůžkových odděleních. Zdravotní pojišťovny zveřejňují všechny kontakty a ordinační dobu pohotovostí ve všech regionech, což pacientům usnadňuje přístup k informacím, orientaci v systému a rychlejší přístup k potřebné zdravotní péči.

Novela dále zavádí vznik center komplexní péče o děti s dlouhodobými zdravotními obtížemi, která mají zajistit koordinovanou a mezioborovou péči a usnadnit tak rodinám orientaci v systému zdravotních služeb. Dále zakotvuje právo pacientů, kteří jsou ohroženi domácím či sexuálním násilím – těm nabízí možnost případné změny ošetřujícího lékaře a právo na informace o dostupné pomoci v těžké situaci.

„Celkově tak novela zákona o zdravotních službách vychází vstříc pacientům, které více ubezpečuje o tom, že se jim dostane náležité péče. V případě problémů současně nabízí pacientům více možností, jak mohou nastalou situaci řešit,“ uzavírá Dominika Novotná ze společnosti RÖDL.