Komentář: K problematice znaleckých posudků
Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.
Kometovaná aktualita je k nalezení zde.
Tento případ se dotýká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků. Není výjimkou, že se znalecké posudky od sebe značně liší, a to i v podstatných věcech. Znaleckým posudkům je přitom v soudním řízení přiznávána velká váha, neboť řeší problematiku skutkových okolností, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv soudní znalci by měli být nezávislí, je poměrně časté, že nesoulad mezi znaleckými posudky se objevuje zejména v případech, kdy jej předkládají protistrany. Podstata problému spočívá v tom, že znalci zpracovávají znalecké posudky k tématům, které dávají znalci určitý prostor pro uvážení, který se v každém konkrétním případě různí, ale v rámci tohoto uvážení se může znalec přiklonit buď ke spodní, nebo horní hranici. Není rovněž výjimkou, že soudní řízení není soubojem právních názorů, ale znaleckých posudků.
V daném případě došlo dokonce k tomu, kdy jeden znalec vypracoval tři různé posudky, přičemž Krajský soud v Brně na tuto skutečnost nijak nereflektoval. Může se jednat pouze o nedůslednost či nepozornost soudu, ale taky se může jednat o vážnější signál projevu apatie vůči dokazování znaleckými posudky, kdy soudy nižších stupňů se nad nesrovnalostí znaleckých posudků již ani nepozastaví. V této souvislosti zbývá už jen dodat, že ministryně spravedlnosti si je této skutečnosti vědoma a slíbila připravit návrh nového zákona, který problematiku znaleckých posudků bude řešit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
