Komentář: K problematice znaleckých posudků
Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.
Kometovaná aktualita je k nalezení zde.
Tento případ se dotýká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků. Není výjimkou, že se znalecké posudky od sebe značně liší, a to i v podstatných věcech. Znaleckým posudkům je přitom v soudním řízení přiznávána velká váha, neboť řeší problematiku skutkových okolností, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv soudní znalci by měli být nezávislí, je poměrně časté, že nesoulad mezi znaleckými posudky se objevuje zejména v případech, kdy jej předkládají protistrany. Podstata problému spočívá v tom, že znalci zpracovávají znalecké posudky k tématům, které dávají znalci určitý prostor pro uvážení, který se v každém konkrétním případě různí, ale v rámci tohoto uvážení se může znalec přiklonit buď ke spodní, nebo horní hranici. Není rovněž výjimkou, že soudní řízení není soubojem právních názorů, ale znaleckých posudků.
V daném případě došlo dokonce k tomu, kdy jeden znalec vypracoval tři různé posudky, přičemž Krajský soud v Brně na tuto skutečnost nijak nereflektoval. Může se jednat pouze o nedůslednost či nepozornost soudu, ale taky se může jednat o vážnější signál projevu apatie vůči dokazování znaleckými posudky, kdy soudy nižších stupňů se nad nesrovnalostí znaleckých posudků již ani nepozastaví. V této souvislosti zbývá už jen dodat, že ministryně spravedlnosti si je této skutečnosti vědoma a slíbila připravit návrh nového zákona, který problematiku znaleckých posudků bude řešit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.




