Komentář: K problematice znaleckých posudků
Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.
Kometovaná aktualita je k nalezení zde.
Tento případ se dotýká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků. Není výjimkou, že se znalecké posudky od sebe značně liší, a to i v podstatných věcech. Znaleckým posudkům je přitom v soudním řízení přiznávána velká váha, neboť řeší problematiku skutkových okolností, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv soudní znalci by měli být nezávislí, je poměrně časté, že nesoulad mezi znaleckými posudky se objevuje zejména v případech, kdy jej předkládají protistrany. Podstata problému spočívá v tom, že znalci zpracovávají znalecké posudky k tématům, které dávají znalci určitý prostor pro uvážení, který se v každém konkrétním případě různí, ale v rámci tohoto uvážení se může znalec přiklonit buď ke spodní, nebo horní hranici. Není rovněž výjimkou, že soudní řízení není soubojem právních názorů, ale znaleckých posudků.
V daném případě došlo dokonce k tomu, kdy jeden znalec vypracoval tři různé posudky, přičemž Krajský soud v Brně na tuto skutečnost nijak nereflektoval. Může se jednat pouze o nedůslednost či nepozornost soudu, ale taky se může jednat o vážnější signál projevu apatie vůči dokazování znaleckými posudky, kdy soudy nižších stupňů se nad nesrovnalostí znaleckých posudků již ani nepozastaví. V této souvislosti zbývá už jen dodat, že ministryně spravedlnosti si je této skutečnosti vědoma a slíbila připravit návrh nového zákona, který problematiku znaleckých posudků bude řešit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




