Komentář: Trestná činnost bývalých policistů
Bývalý policista Miloš Babyka z Plzně má jít za loňskou vraždu své manželky na 16 let do vězení. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni, šestatřicetiletému muži hrozil až dvacetiletý trest.
Jedná se o jeden ze série případů, kdy se závažné trestné činnosti dopustil bývalý policista, který jednal zcela bez skrupulí a velmi brutálně. Mediálně jsou známy zejména případy z minulosti, kdy se trestné činnosti dopouštěli bývalí policisté v rámci tzv. Berdychova gangu a Toflova gangu. Jedním z posledních případů, kdy byl bývalý policista obviněn z násilné trestné činnosti, je případ tzv. Švábova gangu. Konkrétně se jedná o Daniela Dimitrova, který je v dané věci spolupracujícím obviněným. Dále lze jmenovat bývalého elitního brněnského policistu Martina Foltýna, který se dopustil vydírání a únosů ve službách vymahačů dluhů. Často se jedná o případy, kdy se bývalí policisté dopouští trestné činnosti v rámci organizovaných skupin nebo po předchozím promyšlení. Existuje však i řada i jiných případů, které nejsou mediálně známé.
Podle psychologů je jedním z důvodů této změny chování skutečnost, že práce u policie vyhovuje osobám, které mají smysl pro disciplínu, hierarchii, skupinovou spolupráci a vedení. Paradoxně se jedná o stejné vlastnosti, které jsou vyhledávané členy organizovaných zločineckých skupin. Dostanou-li se tyto osoby (bývalí policisté) pod vliv osob, které dokážou společenské hodnoty umně relativizovat a patřičně nastínit výhody (trestné) činnosti, může být s těmito osobami lehce manipulováno. Nebývá výjimkou, že v rámci manipulace je trestná činnost z počátku páchána na jiných údajných pachatelích trestné činnosti (např. na podnikatelích dopouštějících se daňových úniků) nebo na dlužnících tak, aby bylo možné si tuto trestnou činnost patřičně zdůvodnit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




