Oznamování pasivní korupce
Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).
V důsledku hrozby trestního stíhání pak nemá uplácející osoba žádnou motivaci takové korupční jednání oznámit, což dále podporuje korupční prostředí v České republice.
Tento stav se snaží alespoň částečně napravit novela trestního řádu a trestního zákoníku, která nabyla účinnosti dne 1. července 2016. Dle této novely mají orgány činné v trestním řízení nově možnost rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání osoby, která je podezřelá z vyjmenovaných trestných činů, protože slíbila úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byla požádána, a která o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinila orgánům činným v trestním řízení oznámení. Další podmínkou je poskytnutí známých informací o trestné činnosti toho, kdo o úplatek požádal, a závazek podat v trestním řízení o těchto skutečnostech úplnou a pravdivou výpověď. Splní-li podezřelá osoba tyto své závazky, tj. zejména poskytne-li úplnou a pravdivou výpověď, může státní zástupce rozhodnout o tom, že tato osoba nebude stíhána. Takové rozhodnutí státního zástupce je rozhodnutím konečným a představuje překážku věci rozhodnuté, tj. takovou osobu nelze pro tento trestný čin stíhat ani v budoucnosti.
V této souvislosti je nutné upozornit, že tato možnost dočasného odložení trestního stíhání a následného rozhodnutí o nestíhání se týká toliko osob, které úplatek pouze slíbily, nikoliv však osob, které úplatek již poskytly. Navzdory této skutečnosti lze novou úpravu vnímat veskrze pozitivně a můžeme jen doufat, že napomůže k lepšímu odhalování korupčních trestných činů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
