Oznamování pasivní korupce
Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).
V důsledku hrozby trestního stíhání pak nemá uplácející osoba žádnou motivaci takové korupční jednání oznámit, což dále podporuje korupční prostředí v České republice.
Tento stav se snaží alespoň částečně napravit novela trestního řádu a trestního zákoníku, která nabyla účinnosti dne 1. července 2016. Dle této novely mají orgány činné v trestním řízení nově možnost rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání osoby, která je podezřelá z vyjmenovaných trestných činů, protože slíbila úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byla požádána, a která o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinila orgánům činným v trestním řízení oznámení. Další podmínkou je poskytnutí známých informací o trestné činnosti toho, kdo o úplatek požádal, a závazek podat v trestním řízení o těchto skutečnostech úplnou a pravdivou výpověď. Splní-li podezřelá osoba tyto své závazky, tj. zejména poskytne-li úplnou a pravdivou výpověď, může státní zástupce rozhodnout o tom, že tato osoba nebude stíhána. Takové rozhodnutí státního zástupce je rozhodnutím konečným a představuje překážku věci rozhodnuté, tj. takovou osobu nelze pro tento trestný čin stíhat ani v budoucnosti.
V této souvislosti je nutné upozornit, že tato možnost dočasného odložení trestního stíhání a následného rozhodnutí o nestíhání se týká toliko osob, které úplatek pouze slíbily, nikoliv však osob, které úplatek již poskytly. Navzdory této skutečnosti lze novou úpravu vnímat veskrze pozitivně a můžeme jen doufat, že napomůže k lepšímu odhalování korupčních trestných činů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



