Oznamování pasivní korupce
Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).
V důsledku hrozby trestního stíhání pak nemá uplácející osoba žádnou motivaci takové korupční jednání oznámit, což dále podporuje korupční prostředí v České republice.
Tento stav se snaží alespoň částečně napravit novela trestního řádu a trestního zákoníku, která nabyla účinnosti dne 1. července 2016. Dle této novely mají orgány činné v trestním řízení nově možnost rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání osoby, která je podezřelá z vyjmenovaných trestných činů, protože slíbila úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byla požádána, a která o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinila orgánům činným v trestním řízení oznámení. Další podmínkou je poskytnutí známých informací o trestné činnosti toho, kdo o úplatek požádal, a závazek podat v trestním řízení o těchto skutečnostech úplnou a pravdivou výpověď. Splní-li podezřelá osoba tyto své závazky, tj. zejména poskytne-li úplnou a pravdivou výpověď, může státní zástupce rozhodnout o tom, že tato osoba nebude stíhána. Takové rozhodnutí státního zástupce je rozhodnutím konečným a představuje překážku věci rozhodnuté, tj. takovou osobu nelze pro tento trestný čin stíhat ani v budoucnosti.
V této souvislosti je nutné upozornit, že tato možnost dočasného odložení trestního stíhání a následného rozhodnutí o nestíhání se týká toliko osob, které úplatek pouze slíbily, nikoliv však osob, které úplatek již poskytly. Navzdory této skutečnosti lze novou úpravu vnímat veskrze pozitivně a můžeme jen doufat, že napomůže k lepšímu odhalování korupčních trestných činů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
