Oznamování pasivní korupce
Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).
V důsledku hrozby trestního stíhání pak nemá uplácející osoba žádnou motivaci takové korupční jednání oznámit, což dále podporuje korupční prostředí v České republice.
Tento stav se snaží alespoň částečně napravit novela trestního řádu a trestního zákoníku, která nabyla účinnosti dne 1. července 2016. Dle této novely mají orgány činné v trestním řízení nově možnost rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání osoby, která je podezřelá z vyjmenovaných trestných činů, protože slíbila úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byla požádána, a která o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinila orgánům činným v trestním řízení oznámení. Další podmínkou je poskytnutí známých informací o trestné činnosti toho, kdo o úplatek požádal, a závazek podat v trestním řízení o těchto skutečnostech úplnou a pravdivou výpověď. Splní-li podezřelá osoba tyto své závazky, tj. zejména poskytne-li úplnou a pravdivou výpověď, může státní zástupce rozhodnout o tom, že tato osoba nebude stíhána. Takové rozhodnutí státního zástupce je rozhodnutím konečným a představuje překážku věci rozhodnuté, tj. takovou osobu nelze pro tento trestný čin stíhat ani v budoucnosti.
V této souvislosti je nutné upozornit, že tato možnost dočasného odložení trestního stíhání a následného rozhodnutí o nestíhání se týká toliko osob, které úplatek pouze slíbily, nikoliv však osob, které úplatek již poskytly. Navzdory této skutečnosti lze novou úpravu vnímat veskrze pozitivně a můžeme jen doufat, že napomůže k lepšímu odhalování korupčních trestných činů.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
