Co přináší schválená novela zákoníku práce? – 1. díl
Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.
Dne 19. 9. 2023 byla novela zákoníku práce vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb.
Vedle zákoníku práce dochází k novelizaci také například občanského soudního řádu, zákona o inspekci práce či zákona o daních z příjmu.
Účinnost novely
Většina ustanovení zákona má nabýt účinnosti první den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude zákon publikován ve Sbírce zákonů.
Vzhledem k publikaci ve Sbírce zákonů již v září, konkrétně 19. 9. 2023, nabyde zákon účinnosti 1. 10. 2023. Ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.
Přehled změn
O novele a změnách, které přináší, jsme pro Vás připravili dvoudílný článek, jehož první část právě čtete. Cílem našeho článku je představit v základních bodech finální přehled zásadních změn, které ovlivní dosavadní, již dlouhá léta zaběhlé pracovněprávní vztahy a postupy.
Níže představujeme první čtyři změny, další budou následovat v druhém dílu našeho článku.
1. Elektronické uzavírání smluv a dohod
Významný zlom nastává v oblasti základní správy HR agendy, která se pomalu ale jistě více přesouvá do digitálního prostředí, což by mělo napomoci zejména k automatizaci a zefektivnění práce s pracovněprávní dokumentací.
Důsledkem toho tak dvoustranná právní jednání, u nichž dochází ke vzniku, změně či zániku pracovněprávního poměru (typicky se jedná o pracovní smlouvy, dohody, či dodatky k nim nebo dohody o jejich ukončení), nově spadají do liberálnějšího režimu doručování.
První zásadní změnou je zavedení možnosti elektronického uzavírání dvoustranných pracovněprávních jednání. Ty mohou být mezi stranami uzavřeny prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu, či jiného prostředku elektronické komunikace, v tomto případě soukromé elektronické adresy, kterou zaměstnanec za tímto účelem zaměstnavateli poskytnul.
Zaměstnanec je zároveň oprávněn od takto uzavřených dokumentů odstoupit, avšak nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy je obdržel. To však není možné u dohod ukončujících pracovněprávní vztah a také, pokud by byl již výkon práce zahájen.
2. Širší a upravená informační povinnost zaměstnavatele
Dosavadní informační povinnost zaměstnavatelů ve vztahu k zaměstnancům se významně rozšiřuje, a to nejen po obsahové stránce, nýbrž dochází i k rozšíření okruhu osob, vůči kterým musí zaměstnavatelé tuto povinnost dodržovat.
V prvé řadě jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat svým zaměstnancům informace v daleko širším rozsahu, než tomu bylo doposud. Dle novelizovaného znění § 37 zákoníku práce musí být zaměstnancům nově sděleny například informace ohledně:
- doby a podmínek zkušební doby,
- rozsahu práce přesčas, nebo také
- ohledně postupu, který je nutný dodržet při rozvázání pracovního poměru.
Další články
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.



