Publicita funkcionářů spolku
S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.
Plné údaje zde uvedené samozřejmě plně korespondují s prosazovanými principy formální a materiální publicity a převládající shoda je, že zahájením podnikání a zápisem do obchodního rejstříku ztrácí společník či funkcionář obchodní korporace (jednatel, člen dozorčí rady apod.) část svého soukromí, neboť obecný zájem na tom, aby bylo veřejně známo s kým se obchoduje, je silnější než ochrana tohoto soukromí.
Ne každý však ví, že u zapsaných spolků je tato ochrana soukromí mnohem silnější a je možné využít ustanovení zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v posledním znění, které ve svém § 25 (2) stanoví, že je možné znepřístupnit veřejnosti údaje zapsané do veřejného rejstříku ohledně jeho členů orgánů a sídla[1]. V praxi se o takové znepřístupnění žádá při zápisu a už zběžnou namátkovou prohlídkou spolkového rejstříku je zjevné, že o tuto formu utajení nemají členové orgánů spolků buď vůbec zájem a nevadí jim tedy, že jsou ve spolkovém rejstříku zveřejněny jejich osobní údaje, nebo (což je dle autora mnohem pravděpodobnější varianta) o této možnosti vůbec nevědí.
V praxi se takové skrytí projeví tak, že při vyhledání daného spolku ve spolkovém rejstříku jsou zobrazeni svou pozicí všichni členové orgánů, např. člen představenstva, prezident spolku, viceprezident spolku apod., nicméně v kolonce kde lze běžně nalézt jejich jméno, datum narození a bydliště je uvedeno pouze:
Údaj skryt: znepřístupnění údajů dle § 25 odst. 2 zák. 304/2013 Sb.
Je samozřejmě nutné dodat, že ve výše zmíněném ustanovení rejstříkového zákona je výslovně stanoveno, že se tato možnost znepřístupnit zapsané údaje veřejnosti nemůže použít u obchodních korporací a družstev, tedy jejich společníci/funkcionáři budou stále zcela v souladu se zásadami formální a materiální publicity veřejně k dohledání (nejen) v obchodním rejstříku. Je samozřejmě pozitivní sledovat povedené aspekty právní úpravy, která je dostatečně volná ve chvílích, kdy není nutné vynucovat všechny povinnosti a tím dává najevo, že se nesnaží pouze prosazovat jednu jedinou hodnotu, ale ve vhodné situaci jí vyvažuje hodnotou druhou, zde ochranou soukromí zapsaných spolkových funkcionářů.
[1] Další podmínkou je pak veřejný zájem, který dle zkušeností autora není u skrytí údajů o funkcionářích spolků standardně nijak extenzivně prověřován.
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.



