Jak předcházet podvodům s nemovitostmi?
Katastr nemovitostí, jako veřejně přístupný seznam, může velmi snadno svádět k podvodům. Pachatel padělá podpis na smlouvě, která následně slouží jako vkladová listina pro zápis jeho vlastnického práva do katastru.
Velmi často se pak takový podvodný nabyvatel, kterému z nedostatku dobré víry nemůže svědčit vlastnické právo, snaží rychle převést získané nemovitosti na třetí osobu, která o podvodu nemá ani tušení. Předpisy upravující řízení před katastrálními úřady sice pamatují i na ochranu vlastníka zapsaného v katastru, kterému dávají jednak dvacetidenní lhůtu od podání návrhu na vklad, aby mohl namítat, že s právě zahájeným vkladovým řízením vlastně nemá nic co do činění, a současně ukládají katastrálním úřadům o zahájení vkladového řízení vlastníka informovat, nicméně, taková úprava nemusí být vždy dostačující.
Nutně tedy vyvstává otázka, zda existuje nějaký jiný způsob, jak se před těmito podvody chránit. A právě pro tyto případy nabízí katastr speciální službu: hlídacího psa.
Hlídací pes, neboli služba „sledování změn“, je zakotvena již v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a právě díky ní je uživatel okamžitě informován o změnách u sledovaných nemovitostí.[1] Změnou se přitom rozumí zaplombování (upozornění, že jsou právní vztahy dotčeny změnou), provedení vkladu, provedení záznamu i zápis poznámky. Upozornění o změně obdrží uživatel způsobem, který si zvolí: SMS zprávou, e-mailem nebo datovou schránkou. Je také možné odebírat zprávy o změně pomocí webové služby v XML formátu, to je však využívané primárně osobami, které mají zapsané věcné právo k velkému počtu nemovitostí – což mohou být například různé úvěrující společnosti. Pomocí služby jsou také zasílány provozní zprávy, které se týkají uživatelského účtu a jeho správy.
Možnosti zřízení služby jsou dohromady tři:
- online přes webové stránky Státní správy zeměměřičství a katastru;
- osobně, tedy vyplněním papírové žádosti na katastrálním úřadu; anebo
- zasláním žádosti datovou schránkou.
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
