Obchvat Mikulova a rakouský spolek

Zásahy do životního prostředí neznají státní hranice.

Zrychlení vyvlastnění
Foto: Pixabay

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ředitelství silnic a dálnic týkající se rychlostní silnice R52, konkrétně výstavby obchvatu města Mikulov. Potvrdil tak závěr Krajského soudu v Ostravě, podle kterého měly správní orgány v předchozím územním řízení rozhodnout o účastenství rakouského spolku, a nikoli bezdůvodně ignorovat jeho snahy zapojit se do tohoto řízení.

Stavba obchvatu Mikulova má být součástí dálničního spojení Brna s Vídní. Z hlediska vlivů na životní prostředí je takový záměr vždy nutné posuzovat jako celek. Znečištění nebo jiné zásahy do životního prostředí, které s sebou vybudování a existence záměru nese, nezná státní hranice. Nelze tedy ignorovat, že stavba pokračuje za hranicemi České republiky, a při hodnocení jejích vlivů na životní prostředí je potřeba posuzovat vliv celé stavby. Vzhledem k plánovanému umístění obchvatu Mikulova bylo tedy nutné předpokládat jeho přeshraniční vliv.

Ještě před samotným územním řízením mělo tedy dojít k posouzení vlivů celé této stavby na životní prostředí. Česká republika je povinna umožnit efektivní účast i zájemcům z řad zahraniční dotčené veřejnosti tak, jak ukládá evropská směrnice 2011/92/EU (směrnice EIA). Přeshraniční proces posouzení vlivů na životní prostředí podle této směrnice totiž nejde nahradit jiným, neoficiálním způsobem, jak se mylně domnívaly úřady. Dotčená veřejnost z Rakouska se navíc do tohoto procesu neměla možnost efektivně zapojit.

Zájemci z řad zahraniční dotčené veřejnosti neměli kvůli nedostatkům české právní úpravy ani dostatečnou možnost účastnit se navazujícího územního řízení. Deficity spočívají ve způsobu vyrozumění zahraniční veřejnosti o konání navazujícího (typicky územního nebo stavebního) řízení, které má přeshraniční vliv. Subjekty ze zahraničí tak mohou jen obtížně zjistit, že již bylo zahájeno navazující (územní) řízení a je pro ně také těžší se k tomuto řízení připojit. Správní orgány během územního řízení ignorovaly snahy rakouského spolku o zapojení do řízení, a tím mu nedůvodně zabránily v efektivní účasti v tomto navazujícím řízení. Vzhledem k nedostatečnosti českého zákona má směrnice EIA přímý účinek.

Správní orgány musí dotčené veřejnosti poskytnout včasnou a účinnou možnost účastnit se rozhodovacích řízení s posouzením vlivů na životní prostředí ještě před rozhodnutím o žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 4 směrnice EIA. „Pokud snahy dotčené veřejnosti o zapojení do navazujícího řízení nejsou zjevně obstrukční, nesmí jejím představitelům správní orgány bránit účastnit se řízení, které navazuje na proces EIA“, uvedla soudkyně Nejvyššího správního soudu Sylva Šiškeová.

Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se věc vrací k dalšímu řízení Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, který zhodnotí, zda rakouský spolek splňuje podmínky pro účast dotčené veřejnosti podle zákona o posuzování vlivů, a případně mu pomůže odstranit vady jeho odvolání tak, jak jej zavázaly soudy. Teprve poté krajský úřad rozhodne o odvolání rakouského spolku.


Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu

Celý text judikátu sp. zn. 10 As 36/2021

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu