Odpovědnost vydavatele za převzatá tvrzení
Ústavní soud rozšířil judikaturu k odpovědnosti vydavatele za tzv. převzatá tvrzení, tedy citace názorů třetích osob v publikacích.
V dané věci byl publikován názor znalce v trestní věci poradkyně ministra. Článek uváděl, že ačkoliv bylo trestní řízení odloženo, “znalec si za posudkem stojí” a prohlašuje: “byla tam pochybení za asi pět milionů”.
Dle soudů skutečnosti článkem uváděné byly pravdivé, a to, zda je pravdivé samotné tvrzení znalce již nelze přičítat k tíži vydavatele. Článek navíc uváděl toto tvrzení v kontextu toho, že dotyčná poradkyně podala na dotyčného znalce trestní oznámení za zmanipulovaný posudek. Z odůvodnění tohoto nálezu Ústavního soudu vyplývá, že novinářům nelze vytýkat, že se obrátili na osobu znalce, který o dané věci musel mít dostatečné a relevantní informace, a nespokojili se pouze se zveřejněním závěrů znaleckého posudku.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy


