Odpovědnost vydavatele za převzatá tvrzení
Ústavní soud rozšířil judikaturu k odpovědnosti vydavatele za tzv. převzatá tvrzení, tedy citace názorů třetích osob v publikacích.
V dané věci byl publikován názor znalce v trestní věci poradkyně ministra. Článek uváděl, že ačkoliv bylo trestní řízení odloženo, “znalec si za posudkem stojí” a prohlašuje: “byla tam pochybení za asi pět milionů”.
Dle soudů skutečnosti článkem uváděné byly pravdivé, a to, zda je pravdivé samotné tvrzení znalce již nelze přičítat k tíži vydavatele. Článek navíc uváděl toto tvrzení v kontextu toho, že dotyčná poradkyně podala na dotyčného znalce trestní oznámení za zmanipulovaný posudek. Z odůvodnění tohoto nálezu Ústavního soudu vyplývá, že novinářům nelze vytýkat, že se obrátili na osobu znalce, který o dané věci musel mít dostatečné a relevantní informace, a nespokojili se pouze se zveřejněním závěrů znaleckého posudku.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
