Nesouhlas obcí s úložištěm radioaktivního odpadu

Je vhodné předeslat, že v daném případě šlo pouze o rozhodnutí ministra životního prostředí, jímž se vyhovělo žádosti o stanovení teprve průzkumného území v rámci procesu hledání vhodné lokality k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Podle programu stanoveného vládou měla Správa úložišť radioaktivního odpadu provést průzkum na 7 lokalitách, následně provést další průzkum 4 vybraných lokalit a z nich vybrat dvě nejvhodnější. Stanovením průzkumného území tak zdaleka ještě nedochází k výstavbě hlubinného úložiště, nicméně proti všem 7 lokalitám byly podány samostatné žaloby. Nikde si nepřáli, aby tam probíhal už jen průzkum.

V daném řízení se posuzovalo nezohlednění výsledků referend ve dvou obcích, jakož i nesouhlasné usnesení zastupitelstva kraje. Soud se musel vypořádat s otázkou, jaké zájmy je třeba při stanovení průzkumného území zohlednit, a zda nesouhlas obcí nepředstavuje veřejný zájem převažující.

Soud zjistil, že požadavek souhlasu dotčených obcí byl obsažen v Plánu činností Správy úložišť na rok 2013, ale pozdější plány ani žádný jiný koncepční dokument či právní předpis výslovně tento požadavek neuvádí. Podle soudu se na výsledky obecních referend a rozhodnutí zastupitelstva nahlíží jako na skutečnosti vyjadřující existenci určitého skupinového zájmu obyvatel, který je pak potřeba vážit se zájmem na stanovení průzkumného území. K tomu Správa úložišť uvádí, že vybudování hlubinného úložiště k ukládání radioaktivního odpadu vznikajícího na území České republiky nemá v současnosti žádnou alternativu, a proto jde (podle ní) o veřejný zájem nejvyšší priority.

Závěr soudu je ten, že výsledek referenda pouze zavazuje orgány obcí, aby v řízení artikulovaly tento zájem obce, ale již nezavazuje správní orgány k tomu, aby zamítly žádost o stanovení průzkumného území.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde