Padající kameny a objektivní odpovědnost správce komunikace

Objektivní odpovědnost správce komunikace za škody způsobené závadou ve sjízdnosti podle silničního zákona předpokládá takový stav na vozovce, kdy významná změna (zhoršení) sjízdnosti komunikace, které je sice odstranitelná běžnou údržbou, avšak svým charakterem se natolik vymyká stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním vlivům, že řidič ani při obezřetné jízdě nemůže její výskyt předpokládat a účinně na ni reagovat tak, aby nevznikla škoda.

Zatímco podle obvodního a městského soudu v Praze lze pod výše uvedenou definici zahrnout i kamení padající ze svahu (tj. i z místa mimo komunikaci), podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 134/2014 tomu tak není. Padající kamení (které poškodí vozidlo i v případě, že stojí) nesouvisí se stavebním nebo dopravně technickým stavem pozemní komunikace a nelze je označit za “závadu ve sjízdnosti”, za kterou by odpovídal vlastník komunikace podle § 27 odst. 2 silničního zákona. Odpověď na otázku, kdo odpovídá za škodu způsobenou padajícím kamením z nezpevněného svahu, Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí nedává.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde