Právo na informace ze spisu
Situaci ohledně vztahu práva na informace a práva na nahlížení do spisu podle mého názoru celkem pěkně shrnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 124/2017.
Podle tohoto rozhodnutí je třeba žádost o celý obsah spisu (např. o zaslání jeho kopie) považovat za žádost o nahlédnutí do spisu a proto se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Osoby které nejsou oprávněny k nahlížení do spisu mohou žádat o informace, které jsou součástí správního spisu, pouze pokud žádájí o konkrétně vymezené informace, a v takovém případě se postupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Soud vychází z toho, že “právo na informace” ze spisu náleží v plném a neomezeném rozsahu pouze účastníkům řízení a dalším zákonem uváděným osobám, a bylo by nelogické, aby ve stejném rozsahu měli přístup i všichni ostatní - tj. žadatelé o informace.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
