Články s tagem: nahlížení do spisu

Obhájce je nejednou překvapen, když požádá policejní orgán po převzetí případu o prostudování spisu, aby připravil svého klienta na výslech, ale policejní orgán mu to nedovolí. Právem?

Situaci ohledně vztahu práva na informace a práva na nahlížení do spisu podle mého názoru celkem pěkně shrnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 124/2017.

Lze-li něco označit za Hlavu XXII trestní obhajoby, je to s jen malou mírou licence situace v okamžiku, kdy se trestní řízení dostane před soud, tedy situace po podání obžaloby. Podáním obžaloby se ještě obviněný nestává obžalovaným. Nejprve je třeba zjistit, zda státním zástupcem podaná obžaloba vůbec stojí za projednání v hlavním líčení. Proto ji soud – než eventuálně nařídí hlavní líčení – z tohoto hlediska přezkoumává, k čemuž mu slouží především tzv. předběžné projednání obžaloby soudním senátem. Fáze předběžného projednání však není povinnou součástí trestního řízení – záleží na předsedovi senátu, zda shledá důvody k jeho nařízení (z moci úřední).

Prezidiu Unie obhájců ČR bylo členy indikováno, že ze strany soudů opakovaně dochází k jednání, kdy po podání obžaloby, tedy po obdržení vyrozumění ze strany státního zástupce ve smyslu ustanovení § 176 odst. 1 tr. ř., které je doručováno též obviněnému a jeho obhájci, je odepíráno nahlížení do spisu a obstarání si opisu obžaloby, a to s odůvodněním, že spis studuje předseda senátu a poté ve věci rozhodne.

Rozhodnutí se vypořádává se zajímavou a dosud nepříliš často traktovanou otázkou (formulovanou v předkládaném judikátu), zda vedení tzv. pomocného materiálu může představovat nesprávný úřední postup. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3197/2013