Je třeba připomenout, konstatuje stížnostní senát Městského soudu v Praze, že podmíněné propuštění je mimořádným zákonným institutem, který dává soudu možnost, nikoliv však povinnost odsouzeného z výkonu trestu podmíněně propustit. Nejde o institut, kterého bude použito automaticky, ale teprve po zhodnocení rozhodných skutečností nezávislým a nestranným soudem.
Podmíněné propuštění je tak na místě jen tehdy, jestliže vzhledem k účelu trestu a k dalším okolnostem, které mohou mít v tomto směru význam, je odůvodněn předpoklad, že odsouzený povede i na svobodě řádný život a není zde pro společnost příliš velké riziko jeho recidivy. Vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním případě odsouzený páchal trestnou činnost i v krátké době po předchozím propuštění z výkonu trestu, nelze v jeho osobě mít záruku, že v budoucnu mimo věznici povede řádný život.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()