Ochrana osobních údajů pracovníků úřadu

Podle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím se osobní údaje či projevy osobní povahy zásadně neposkytují. To se vztahuje i na protokoly z přestupkového řízení, kdy se přestupek měl odehrát na úřadě, v pracovní době a jeho pachatelem měl být úředník, který ve věci jednal jako fyzická osoba. Vyplývá to z potvrzujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 240/2018.

Z rozhodnutí se k přestupku dozvíme pouze to, že šlo o přestupek proti občanskému soužití (tj. mohlo jít například o urážku či lehké fyzické napadení), kterého se měl dopustit úředník. V přestupkovém řízení pak logicky vystupovali ostatní úředníci a další osoby jako svědci, jejichž jména spolu se jménem podezřelého byla v odpovědi na žádost o informaci anonymizována. Podle úřadu zde totiž chyběl přesah do úřední činnosti - podezřelý nejednal jako úředník, ale jako soukromá osoba (což platí i pro svědky) - tudíž nebylo možno aplikovat ustanovení, podle něhož se poskytují osobní údaje o veřejně činných osobách a zaměstnancích veřejné správy, které vypovídají o jejich veřejné či úřední činnosti. Tento postup soudy schválily.

Podle Nejvyššího správního soudu to, že se věc odehrála v prostorách úřadu a v pracovní době z ní ještě nečiní věc, jejíž zveřejnění, včetně zveřejnění jmen a příjmení zúčastněných osob, je v obecném veřejném zájmu.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde