Zastrašování novinářů pokutami
Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že je s novináři zacházeno jinak a přísněji než s jinými osobami, uvádí nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18.
Ústavní soud řešil pokutu novináři, který se nedostavil k podání vysvětlení. Akceptoval, že pokutu ve výši 20 tisíc, s přihlédnutím k dalším okolnostem případu, mohl důvodně vnímat jako šikanu či zastrašování. Šlo zde o investigativního novináře zabývajícího se vysokou politikou, vyslýchaného v souvislosti s touto jeho činností. Podle Ústavního soudu se příliš vysoká pokuta může jevit jako pokus ovlivnit novináře, aby nevyužil svého práva odepřít informace podle tiskového zákona, a tím pádem by šlo o zásah do svobody tisku.
Ústavní soud však uloženou pokutu nezrušil, jelikož byla již vrchním soudem podstatně snížena (na 3 tisíce).
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
