Komentář: Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Ačkoliv to není z komentovaného novinového článku na první pohled zřejmé, soud pachatele pravděpodobně uznal vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 5 a) trestního zákoníku. Za tento trestný čin stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody v délce osm až dvanáct let. Tresty byly u některých pachatelů stanoveny v dolní čtvrtině sazby a u organizátora (organizované skupiny) v polovině trestní sazby. Zároveň byl všem třem pachatelům uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Trestná činnost, za kterou soud pachatele odsoudil, je často páchána cizími státními příslušníky a bylo tomu tak i v tomto případě.
Tresty považuji s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání a rozsah trestné činnosti za přiměřené, za určité situace bych si dovedl představit tresty o něco vyšší, musím ale dodat, že neznám podrobnosti případu a je tedy těžké se vyjadřovat k adekvátnosti trestu.
Trestná činnost, za kterou byli pachatelé odsouzení, je trestnou činností, která je spojena s technologickým rozvojem v oblasti bezhotovostního platebního styku. Bude zajímavé sledovat, zda se metody pachatelů této trestné činnosti budou dále vyvíjet. V tomto případě spočívala trestná činnost v kopírování platebních karet čtečkami instalovanými v bankomatech, což není žádná nová metoda. V poslední době se ale standardem bank stalo poskytování bezkontaktních platebních karet popř. jiných platebních prostředků, např. tzv. stickerů (nálepka, s jejíž pomocí lze provádět bezkontaktní platby stejně jako s bezkontaktní platební kartou). Osobně se domnívám, že je jen otázkou času, kdy se pachatelé pokusí za pomoci nějakého technologického zařízení padělat či kopírovat i tento platební prostředek. Doposud jsem však takový případ nezaznamenal.
Další články
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.



