Pracovní právo

V případě, že zaměstnanec nemůže konat svou práci ze zdravotních důvodů, má zaměstnavatel několik možností, resp. také povinností, co s tím.

Dne 11. 4. 2018 přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci přípustnosti tzv. pravých souběhů (dále také jako „Rozhodnutí“), které přináší (snad) konečnou odpověď na otázku přípustnosti podřízení smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů zákoníku práce.

Agenturní zaměstnávání upravuje zákoník práce v pouhých čtyřech paragrafech. Sama dlouhodobě tvrdím, že právní úprava je absolutně nedostatečná, navíc se v podstatě agentury práce s uživateli nesoudí. Je to zřejmě proto, že agentury práce nechtějí ztratit své velké klienty a raději se pro některé věci připojistí, než aby šly do sporu. Z tohoto důvodu ale zůstává spousta otázek a výkladů otevřených a není zřejmé, jak budou soudy v případě sporu rozhodovat. Palčivou se jeví například otázka náhrada škody.

Velký senát Nejvyššího soudu ČR se opětovně zabýval otázkou (ne)přípustnosti souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu a souběžného pracovního poměru u téže společnosti, a svým rozhodnutím stanovil nová pravidla.

Dnes bych se ráda věnovala sociálním médiím, a to zejména ve vztahu k tomu, jak zaměstnavatel může prostřednictvím klasických institutů pracovního práva monitorovat zaměstnance a kontrolovat a určitým způsobem i regulovat jejich aktivitu na internetu a sociálních sítích. Nakonec bych ráda zmínila i to, jakým způsobem může zaměstnavateli pomoci vnitřní směrnice, tzv. social media policy.

Jedním ze základních principů pracovního práva je ochrana zaměstnanců jakožto slabší strany pracovněprávního vztahu. Tato skutečnost je samozřejmě reflektována rovněž rozhodovací praxí pracovněprávních soudů, kdy převažují rozhodnutí ve prospěch zaměstnanců.

Nejvyšší soud vydal v nedávné době druhé přelomové rozhodnutí ve věci přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích mezi dodavateli, a navázal tak na svůj dřívější rozsudek 21 Cdo 3712/2015.

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

Velkým přínosem pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání je publicita, která se nařízení GDPR věnuje, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. David Borovec. Se svým příspěvkem na téma ochrana osobních údajů v personální praxi vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Každá společnost, která zaměstnává v pracovním poměru více jak 25 zaměstnanců v přepočteném počtu, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl činí 4 %. Pro splnění povinného podílu si zaměstnavatel může vybrat z několika způsobů či jejich kombinací jak tuto zákonem danou povinnosti splnit.

Konkurenční doložky jsou – především potom v pracovních smlouvách – stále hojně užívaným instrumentem. Strany si však mnohdy neuvědomují následky nesprávně právně či zkrátka v daném vztahu nevhodně formulované konkurenční doložky. Příspěvek níže si klade za cíl porovnat institut konkurenční doložky v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „Občanský zákoník“) a v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“), a to především tam, kde v úvahu mezi kontrahenty přichází jak pracovněprávní poměr, tak také poměr občanskoprávní (obchodněprávní).

V případě, že je zaměstnanec vzat do vazby nebo nastoupí výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, nemůže nadále konat práci podle pracovní smlouvy. Jak zaměstnavatele, tak zaměstnance pak zajímá, jak se taková doba „nepřítomnosti“ v práci posuzuje a jaké mají obě strany možnosti.

U zaměstnávání cizinců v České republice rozlišujeme dvě hlavní kategorie. Do té první spadají cizinci, kteří jsou občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) a již mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení jako její občané a k zaměstnání tak nepotřebují žádná povolení.

Systém nemocenského pojištění se v roce 2018 výrazně změní. Změny zasáhnou jak zaměstnance, tak podnikatele.

Před koncem roku 2017 vydal Soudní dvůr Evropské unie (ESD) poměrně zajímavé rozhodnutí, které určitě stojí za pozornost. V jeho souvislosti je vhodné si připomenout, jaká úskalí přináší švarcsystém.

Od 1. února mohou být díky otcovské dávce novopečení tatínci v období šestinedělí snáze nablízku jak matce svého dítěte, tak svému čerstvě narozenému potomkovi. Tzv. otcovská má především pomoci stmelit rodinu v klíčovém období těsně po narození dítěte nebo převzetí dítěte do péče a motivovat muže se co nejdříve zapojit do péče o dítě i o domácnost.

Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je umožnit veřejnosti realizovat právo na informace ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na poskytování informací o platech zaměstnanců těchto orgánů. To ovšem neplatí absolutně, protože informace o platu zaměstnance jsou osobním údajem a tím pádem podléhají jisté ochraně.

Druhá část příspěvku se zabývá zpracováním osobních údajů na základě souhlasu dotčené osoby, a to zejména jeho náležitosmi, postupem při jeho získávání a specifiky v rámci ochrany údajů zaměstnanců.

Téma tohto príspevku je bez akýchkoľvek pochybností aktuálnou témou, ktorá v súčasti rezonuje ako v odbornej tak aj tej menej odbornej verejnosti a to najmä z dôvodu prijatia Nariadenia Európskeho Parlamentu a Rady 2016/679 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľnom pohybe takýchto údajov, ktorým sa zrušuje smernica 95/46/ES (ďalej ako „GDPR“).

Pracovní pohotovost je institut pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli v případě naléhavé potřeby flexibilně využít pracovní sílu zaměstnance mimo jeho rozvrh směn.

Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?

Již zanedlouho budou moci novopečení otcové čerpat novou dávku nemocenského pojištění, tzv. otcovskou dovolenou. Účelem této dávky má být především posílení vazby mezi dítětem a oběma jeho rodiči v prvních týdnech života dítěte, či podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě.

Při poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo ve spojitosti s výkonem jeho zaměstnání, je vždy primární otázkou posouzení toho, zda byly v daném případě splněny podmínky pro posouzení úrazu jako úrazu pracovního.

Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.