Pracovní právo

Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Poslední lednový den byl zveřejněn přepracovaný návrh zákoníku práce z dílny MPSV. Novela má za cíl jednak transponovat do českého právního řádu dvě evropské směrnice – tzv. Work-life balance směrnici a Směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách – a dále upravit dvě oblasti, po jejichž změně zaměstnavatelé volají již delší dobu – Home office a elektronické doručování pracovněprávní dokumentace.

Jedním z nejčastěji poukazovaných nedostatků právního řádu je jeho rozkošatělost a všeobecná přebujelost. Hypertrofie právního řádu má dva základní praktické důsledky.

Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.

Autor si dává za cíl v tomto článku představit typy profesních organizací a vysvětlit jejich postavení v rámci českého právního řádu.

Od ledna 2023 se významně mění odškodňování pracovních úrazů, poškození dostanou výrazně víc. Zatímco u dopravních nehod odrážela výše kompenzace růst průměrné mzdy, u pracovních úrazů byla hodnota jednoho bodu pevně stanovena na 250 korun.

Zákoník práce rozlišuje postup doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci, kterému se věnuje poměrně rozsáhle v ust. § 334 až § 336 a dále postup doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, kterému je věnováno ust. § 337 zákoníku práce. Doručování zaměstnancem zaměstnavateli má určité odlišnosti od doručování opačného zaměstnavatelem zaměstnanci.

Advokát Michal Nohel z advokátní kanceláře GHS Legal komentuje situaci kolem vládního návrhu zákona na ochranu oznamovatelů, který 12. ledna 2023 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Tento článek si klade za cíl vymezit jednotlivé kvality pojmu právní zásada a za pomoci tohoto kroku vymezit, za jakých podmínek lze prohlásit v právu se vyskytující jev za právní zásadu novou, respektive nově objevenou.

Blížící se prezidentské volby různými způsoby zasahují i do pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé uvolňují zaměstnance do okrskových volebních komisí, což představuje zátěž nejen po personální, ale i finanční stránce. Mnoho z nich však netuší, že mohou žádat o kompenzaci vynaložených nákladů.

Advokát se v jistém ohledu podobá psychiatrovi.

Mezi předpoklady některých právních jednání v rámci pracovněprávních vztahů patří řádné doručení druhé straně pracovněprávního vztahu.

Od tohoto roku mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5 % na sociálním pojištění placeném zaměstnavatelem. Cílem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je motivovat k zaměstnávání osob, které z důvodu věku nebo různých životních situací nemohou pracovat na plný úvazek.

Starostky a starostové nemají pod svými křídly pouze obec samotnou, ale rovněž osoby, které se na jejím chodu podílejí. Zaměstnanci obce se nicméně nezodpovídají jen starostovi ale i jiným osobám v rámci obecní hierarchie. Jak se vyznat v pracovněprávních vztazích v obci?

Podstatou pracovního poměru je závazek zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, a závazek zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci na dovolenou vzniklo právo, nemusí být vždy splněna.

V prvním pololetí 2022 se podle Českého statistického úřadu v práci zranilo 23 278 zaměstnanců, téměř stejně jako za identické období v loňském roce. Přibylo ovšem zraněných žen.

Kamery na pracovišti, kontroly e-mailů a historie prohlížení, GPS ve služebních vozidlech. To vše jsou spolehlivé způsoby, jak zaměstnavatelé můžou sledovat, zda zaměstnanci opravdu pracují. Co na to ale říkají zákony?

Porušování pracovních povinností neboli porušování „pracovní kázně“ může být důvodem pro výpověď z pracovního poměru.

Úmyslné předstírání výkonu práce může dle názoru Nejvyššího soudu představovat zvlášť hrubé porušení povinnosti ze strany zaměstnance.

Určitý názor není vždy správný jenom proto, že ho zastává mnoho lidí.

Zastřeným agenturním zaměstnáváním resp. zastřeným zprostředkováním zaměstnání ve smyslu § 5 zákona o zaměstnanosti („ZoZ“) se rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

S Jakubem Málkem, managing partnerem advokátní kanceláře PEYTON legal, jsme rozebírali chystané pracovněprávní novinky - novelu zákoníku práce a návrh zákona na ochranu oznamovatelů. "Jistě nás bude v legislativním procesu čekat zajímavý vývoj," říká.

Švarcsystém lze zařadit pod pojem nelegální práce, kdy je závislá práce vykonávána mimo pracovněprávní vztah, a to zpravidla uzavřením obchodní smlouvy namísto pracovní smlouvy, či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.