Právo IT

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti byla dne 17. července 2024 schválena vládou.

Dne 11. 10. 2023 byl vynesen jeden z prvních (ne-li první) rozsudků českého soudnictví, poskytující odpověď na otázku, zda a kdo je autorem grafiky vytvořené umělou inteligencí na základě zadání fyzické osoby – uživatele softwaru.

​Všichni podnikatelé mají logický zájem na co nejúčinnější a nejdůvěryhodnější reklamě, která k nim přivede další zákazníky. Reklama je důvěryhodná hlavně tehdy, pokud se vůbec netváří jako reklama, ale spíš jako osobní názor nějakého člověka.

Klient požaduje kopii nebo výmaz svých osobních údajů. Umíte správně zareagovat?

12. a 13. září proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně již 16. ročník konference České právo a informační technologie. O aktuální témata opět nebyla nouze.

V dnešní digitální éře, kdy je pracovní výkon úzce spjatý s používáním výpočetní techniky, se zaměstnavatelé stále více zabývají otázkou, jak účinně kontrolovat a monitorovat využívání firemních IT zdrojů zaměstnanci. Tento článek nabízí náhled na nejlepší postupy, které zajistí nejen efektivní sledování, ale také dodržení zákonných norem.

Neoddiskutovatelným faktem je, že umělá inteligence je velmi zajímavá technologie dvacátého století. V interakci s právem duševního vlastnictví, jmenovitě s právem autorským, ale naráží na právní koncepci starou nějakých 200–300 let.

Lze ověřený podpis nahradit elektronickým ověřeným podpisem? Co umožňuje právní praxe a jaká je realita elektronického ověřování?

Blokování reklamy pomocí nejrůznějších programů či rozšíření prohlížeče je častou pomůckou uživatelů při „surfování“ na internetu. Přínosem pro uživatele je nerušený zážitek. Příjmy z reklam však tvoří základní a mnohdy jediný příjem provozovatele webu. Jak efektivně se weby blokování reklam brání? A je postup obou stran vždy v souladu s právem?

Dnes se podíváme na další ze série bizarních příběhů s právním přesahem.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Pokud jste se rozhodli podnikat v e-commerce, stojíte před mnoha právními nástrahami, které je nutné pečlivě ohlídat. Legislativa, jíž se provozovatelé e-shopů musí řídit, zahrnuje například všeobecné obchodní podmínky, reklamační řád, GDPR, autorská práva k fotkám produktů, nastavení lišty cookies, smlouvy s dodavateli a obchodními partnery a mnoho dalších. Ať už plánujete provozovat malý e-shop nebo velký internetový obchod, je důležité znát všechny právní aspekty spojené s e-commerce.

Cílem a zároveň přínosem tohoto článku je přiblížit možná rizika v oblasti duševního vlastnictví související s „NFT“ neboli „non-fungible tokeny“.

S tím, že jsou lidé i mnohé prostory kamerově monitorovány, se v běžném životě setkáváme dnes a denně. Ať už je tomu tak v administrativních budovách, v obchodních centrech, dopravních prostředcích, v zaměstnání, u vchodu do obytného domu či u garážových dveří souseda, kamerové monitorovací systémy jsou všudypřítomnou a téměř nevyhnutelnou realitou dnešní doby.

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.