Právo IT

Dnes se podíváme na další ze série bizarních příběhů s právním přesahem.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

V neustále se vyvíjejícím technologickém prostředí je umělá inteligence (dále také „AI“, zkratka anglického výrazu „artificial intelligence“) hnací silou vlny převratných vynálezů, které mění celá průmyslová odvětví, jakož i náš každodenní život.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Pokud jste se rozhodli podnikat v e-commerce, stojíte před mnoha právními nástrahami, které je nutné pečlivě ohlídat. Legislativa, jíž se provozovatelé e-shopů musí řídit, zahrnuje například všeobecné obchodní podmínky, reklamační řád, GDPR, autorská práva k fotkám produktů, nastavení lišty cookies, smlouvy s dodavateli a obchodními partnery a mnoho dalších. Ať už plánujete provozovat malý e-shop nebo velký internetový obchod, je důležité znát všechny právní aspekty spojené s e-commerce.

Cílem a zároveň přínosem tohoto článku je přiblížit možná rizika v oblasti duševního vlastnictví související s „NFT“ neboli „non-fungible tokeny“.

S tím, že jsou lidé i mnohé prostory kamerově monitorovány, se v běžném životě setkáváme dnes a denně. Ať už je tomu tak v administrativních budovách, v obchodních centrech, dopravních prostředcích, v zaměstnání, u vchodu do obytného domu či u garážových dveří souseda, kamerové monitorovací systémy jsou všudypřítomnou a téměř nevyhnutelnou realitou dnešní doby.

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Autorka v tomto článku podává ucelený pohled na problematiku zasílání obchodních sdělení, a to jak z pohledu předpisů upravujících služby poskytované elektronickými prostředky, tak z pohledu ochrany osobních údajů zákazníků; upozorňuje na některé sporné výklady v této oblasti a snaží se nalézt odpovědi na dosud neřešené otázky.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.

Jak spolu souvisí řízení lidských zdrojů v organizaci a kybernetická bezpečnost? Více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.

Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.

Povědomí Čechů ohledně kybernetické bezpečnosti a její regulaci stále ještě není dostačující.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

I roztomilé smajlíky běžně používané v komunikaci, mohou mít nejrůznější právní dopady.

Influenceři čelí rostoucímu tlaku na to, aby působili „autentičtěji“.

Soudní dvůr Evropské unie v závěru roku 2023 rozhodl ve dvou řízeních o předběžných otázce ve věci výkladu rozsahu pojmu „zpracování osobních údajů“ a implicitně tedy též v otázce věcné působnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „GDPR“).

Provozujete online tržiště? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve třetím díle našeho seriálu se zaměříme na ty z vás, kdo umožňujete uzavírat spotřebitelům s obchodníky smlouvy na dálku, máte alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.