Správní právo

V srpnu loňského roku Ústavní soud přiznal odkladný účinek ústavní stížnosti společnosti Zdeněk - Sun s.r.o. („Výrobce“), a tím odložil vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně zrušujícího rozhodnutí Energetického regulačního úřadu („ERÚ“) o udělení licence na výrobu elektřiny Výrobci. Výrobce tak může i nadále legálně vyrábět elektřinu ve své solární elektrárně a čerpat provozní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Územní plán je základní koncepční dokument každé obce, který přitom musí sladit požadavky, preference, nároky stovek subjektů a nikdy se proto nemůže zalíbit úplně všem. Je to ze své podstaty náročná a potenciálně konfliktní práce, kde si každé chyby zpracovatele nebo pořizovatele může někdo všimnout, upozornit na ni a ve výsledku ji napadnout žalobou u soudu. V tomto textu na konkrétních případech ilustrujeme, jaké jsou nejčastější vady územních plánů, kvůli kterým obce čelí žalobám a často je také prohrávají.

Jak známo, katastr nemovitostí je veřejným seznamem, do nějž se zapisují údaje o nemovitých věcech (dále jen „nemovitosti“). Evidence v katastru nemovitostí stojí na dvou základních zásadách, a to zásadě formální publicity a zásadě materiální publicity.

Zábor veřejného prostranství poskytuje společnostem či jednotlivcům možnost si za poplatek „zabrat“ určitou část veřejného prostranství (např. veřejné komunikace nebo náměstí) a tuto plochu využívat například k podnikatelským účelům nebo třeba jako parkovací stání. Za zábor se ovšem platí jen v případě tzv. zvláštního užívání veřejného prostranství, které pokrývá jen relativně úzký okruh činností konkrétně vymezených v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“). V ostatních případech tzv. obecného užívání veřejného prostranství se žádné poplatky neplatí.

Od letošního roku mají zadavatelé veřejných zakázek novou povinnost zjišťovat skutečné majitele svých dodavatelů (tedy fyzické osoby), pokud jsou dodavatelé právnickými osobami. Jak to v praxi může probíhat a co dělat, když firma není uvedena v evidenci skutečných vlastníků?

Připravuje se řešení dlouhodobě diskutovaného problému tzv. systémové podjatosti správních orgánů. Navrhovaná novela správního řádu vylučuje možnost námitky systémové podjatosti, což má vést k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů.

Nejvyšší správní soud v rámci své judikatury nepochybně přispěl k fenoménu tzv. soudcovské politiky, kdy nejmarkantněji je to vidět v rámci rozsudků tzv. "Křišťálových nocí".

Existuje tzv. soudcovská politika a mají správní soudy možnost ovlivňovat tvorbu práva? Měly rozsudky známé pod označením "Křišťálová noc I." a "Křišťálová noc II." vliv na podobu současné platné a účinné právní úpravy? A pokud ano, jaké to má další důsledky pro právní prostředí?

„Situace na trhu práce je alarmující. Ekonomice se daří, firmy jsou na vzestupu, získávají zakázky, ale nemají dostatek lidí, kteří by na nich mohli pracovat,“ říká Mgr. Ing. Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. Domnívá se, že zaměstnavatelé proto stále častěji riskují a zaměstnávají cizince bez pracovních povolení.

Tímto příspěvkem bych se rád vrátil k poměrně nedávnému rozsudku Nejvyššího správního soudu a problematice kontroly významné tržní síly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zákon o významné tržní síle byl od svého vzniku předmětem silné kritiky především pro svou nízkou legislativní úroveň, přičemž odborná veřejnost se soustředila hlavně na samotnou podstatu pojetí významné tržní síly – tzv. absolutní x relativní pojetí.

Po několikaleté snaze zákonodárců o koncepční úpravu přestupků a správních deliktů nabyl 1. 7. 2017 účinnosti tzv. rekodifikační balíček správního práva trestního. Tento balíček tvoří tři zákony: zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017 („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a tzv. změnový zákon, tedy zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“).

Jestliže se na vašem pozemku nachází vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002, které vám nepatří, ale musíte tolerovat jeho přítomnost a případnou údržbu, může se jednat o věcné břemeno, přestože není zapsané v katastru a přestože k jeho zřízení nebyl dán ze strany vlastníka pozemku souhlas. Zákon ovšem zároveň za takové věcné břemeno přiznává dotčeným vlastníkům finanční náhradu, pokud tato samozřejmě již nebyla vypořádána. O tuto náhradu lze ale žádat jen do konce tohoto roku (resp. přesně do 2. ledna 2019).

Od 1. července 2017 jsou účinné nové právní předpisy v oblasti správního trestání, a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a také zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“). Tyto tři zákony lze označit za jakýsi „balíček kodifikace správního práva trestního“.

Zákon o silničním provozu[1] výslovně neupravoval lhůty pro zánik odpovědnosti za správní delikt[2] provozovatele vozidla od doby, kdy byl tento institut s účinností ode dne 19. 1. 2013 zaveden.[3] Toto opomenutí zákonodárce bylo napraveno až novelou (zákon č. 230/2014 Sb.) účinnou od 7. 11. 2014.

Nový rok přináší revoluci v oblasti zákonné úpravy poskytování dotací. Zákon č. 367/2017 Sb.[1] (dále jen „novela“) novelizuje odbornou veřejností dlouhodobě kritizovaná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech[2], týkající se procesu poskytování dotací a finančních výpomocí ze státního rozpočtu.

Systémová změna v odměňování se od ledna 2018 dotkne zhruba 63 tisíců členů zastupitelstev obcí, krajů, hlavního města Prahy a jeho městských částí, respektive městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst.

Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?

Ve druhé části příspěvku seznamuje autor čtenáře s aplikací předpisů upravujících správní trestání, novinkami v úpravě správního trestání a rovněž se změnami v části čtvrté přestupkového zákona.

Nová právní úprava správního trestání do jisté míry zmeškala vhodnou příležitost zamyslet se koncepčně nad tím, co správní trestání je, k čemu ho máme a jak by v 21. století v našich podmínkách mělo vypadat. Domnívám se proto, že nežli pojem reforma by se hodilo spíše označení rekodifikace.

Přestupkové právo doznalo v letošním roce zásadních změn. Trojice nových zákonů nahradila a doplnila více než šedesátkrát novelizovaný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

V poslední části příspěvku představuje autor připravovanou právní úpravu v oblasti distribuce pojištění, zejména s ohledem na to, jak se vypořádává s nedostatky současné úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Ve druhé části příspěvku se autor věnuje kritické analýze zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zaměřuje ji především na nesystematickou kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů a problematiku paralelních registrací, soft podmínky pro vstup do odvětví a časově neomezenou registraci, a nakonec neefektivní systém sankcí v případě porušení povinnosti jednat s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 ZPZ.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování.

Zákon o registru smluv (ZRS) prošel v letošním roce dramatickým vývojem. Shrnujeme, co obsahuje jeho platná a účinná verze.

V úterý 7. 11. 2017 úspěšně proběhl již VI. ročník konference Právo ve veřejné správě, který záběrem svých témat opět zaujal odborníky nejen z řad státní správy a samosprávy.