Trestní právo

Nedávno uplynul první rok od události, která po dlouhou dobu okupovala přední stránky českých médií. V rodinném domě v Brně-Ivanovicích byla dne 22. května 2013 nalezena mrtvá těla čtyř osob. Od prvního prozkoumání místa činu bylo zřejmé, že oběti zemřely násilnou smrtí.

Minulý týden se v médiích objevila zpráva, že Ústavní soud zamítl ústavní stížnost čtyř mužů, kteří nelegálně skladovali a prodávali alkoholické nápoje pod falešnými označeními napodobujícími známé obchodní značky. Případ nesouvisí s tzv. metanolovou aférou, ve které byly dosud vyneseny dva zatím nepravomocné doživotní tresty. Ani kauza řešená nyní Ústavním soudem však nepatří mezi ty, které by nebyly pozoruhodné; jen z jiných důvodů.

Olomoucký vrchní soud na začátku května zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká výjimečný trest odnětí svobody v délce 24 let a Jakub Doležal stráví ve vězení za přečin nadržování 4 roky. Soud zároveň potvrdil výjimečný trest odnětí svobody v délce 25 let pro hlavního aktéra činu Michala Kisiova.

Při novoročním projevu prezidenta republiky Václava Klause v roce 2013 byla vyhlášena částečná amnestie. Zcela tak zanikly výzvy prezidenta před ukončením jeho mandátu k větší vnímavosti a zejména ke snížení různých zákazů a příkazů státu ve prospěch svobod občanů. Naopak vypukla hysterická reakce, mnohdy přetrvávající dodnes.

Státní zástupce Roman Kafka žádá pro údajné míchače metanolem kontaminované směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana za obecné ohrožení doživotní vězení.

ČTK informovala o nedávném usnesení Nejvyššího soudu, v němž bylo odmítnuto dovolání pachatelů zapletených do mezinárodního obchodu s kokainem. Z publikované zprávy vyplývá, že hlavním argumentem, kterým se Nejvyšší soud zabýval, bylo zpochybnění spolupráce pachatelů na úrovni organizované skupiny působící ve více státech.

V nedávné době upozornila některá internetová média[1] na zcela ojedinělý případ sexuálního zneužívání nezletilých. V předmětné kauze spočívalo jednání obviněného 29 letého muže v tom, že dotyčný kontaktoval přes sociální sítě nezletilé poškozené, kdy se pro lepší důvěryhodnost vydával za 14 letou dívku, a v rámci svého alter ega přesvědčoval tyto poškozené o možnosti získání snadného výdělku v podobě odměny za natáčení filmů s pornografickou tématikou.

„Vzhůru k novému řádu!“, zvolala nová ministryně spravedlnosti krátce poté, co převzala resort. Jistě, že nejde o snahu změnit řád společenský, ale procesní. Vyhlásila, že mezi priority svého působení v úřadu zařazuje přípravu, a nejlépe i přijetí nových procesních předpisů v občanskoprávním a trestním řízení.

Ačkoliv práce na novém trestním řádu započaly, stále jsme v současné době svědky pro trestní právo ne příliš příznivého stavu, stavu tzv. „poloviční rekodifikace“, kdy bojujeme na poli trestního práva s novým trestním zákoníkem z roku 2009 na jedné straně a trestním řádem z roku 1961 (ač mnohokrát novelizovaným) na straně druhé.

Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013 ze dne 13. března 2014 (dále jen „stanovisko“) reaguje na situaci, která nastala po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. července 2013, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 259/2013 Sb.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Dočtete se, jakým směrem by se podle jeho názoru měla ubírat rekodifikace trestního procesu, jaké jsou statistiky ohledně trestních řízení proti právnickým osobám nebo jak to aktuálně vypadá s reformou státních zastupitelství.

V dnešní době se stává stále aktuálnějším téma nutné obrany, zejména legálního použití zbraní v souvislosti s právní odpovědností.

V trestním řízení vedeném u soudů v ČR proti českému státnímu občanovi, který uprchl a skrývá se v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje jak podle trestního řádu jako obecného předpisu trestního řízení, tak i podle příslušných ustanovení nového zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon o mezinárodní justiční spolupráci“), a to části páté hlavy druhé, o předávání osob z a do jiných členských států Evropské unie, které je realizováno na základě evropského zatýkacího rozkazu.

V každé oblasti lidské činnosti je možné najít výrobky a jiné výsledky vynikající, průměrné i špatné. Stejně je tomu v oblasti soudní moci. Je dobré poukázat za špatné výsledky práce justice, aby určité příklady sloužily jako odstrašující případy.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Ostravě rozhodl ve svém rozsudku ze dne 31.3.2014 o odsouzení naturisty Iva Žurky k trestu odnětí svobody na tři roky. Ivo Žurek se měl dopustit trestného činu sexuálního nátlaku.

Rozhodování o vazbě neprobíhá jen na počátku trestního stíhání, kdy případně dochází k samotnému uvalení vazby, ale prolíná se celým trestním řízením.

Kancelář Doc. Gřivny poskytuje odborný komentář k aktuálnímu tématu, kdy Obvodní soud pro Prahu 5 v pátek 21. března 2014 zamítl návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze na vzetí obviněného Ivo Rittiga do vazby.

Zatímco skupina Lucie své postoje a názory na termín "větší než malé množství lásky", které jejím fanouškům připomněl nedávno uvedený stejnojmenný muzikál, nemusí blíže vysvětlovat a zdůvodňovat, " větší než malé množství drogy" je opět na pořadu dne a v pojmech " větší rozsah", " značný rozsah" a " velký rozsah" u drogových deliktů po krátkém období stability i nadále tápeme.

Když se mě před časem kolegyně tázala na můj názor ohledně možnosti vyslechnout v hlavním líčení jako svědka zmocněnce poškozeného, měli jsme oba vcelku jasno. Ustanovení § 50 odst. 2 trestního řádu zní srozumitelně

Zčásti pod vlivem událostí posledních týdnů a měsíců (ano, jak padla vláda) a zčásti inspirován vlastní rozhodovací činností jsem se začal zamýšlet nad tím, jakým způsobem přistupují orgány činné v trestním řízení k jednomu ze základních lidských práv, totiž právu vlastnit majetek.

Aktuální obraz kriminality se mění. Týká se to i forem trestné činnosti u trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku. Falešné zprávy o tom, že ve škole je umístěna bomba, která vybuchne, zmizely, protože školy jsou zavřené. Zato se ovšem objevují falešné zprávy o šíření koronaviru ve společnosti. Následující článek rozebírá znaky tohoto trestného činu a poukazuje na to, že šíření falešných zpráv vyvolávajících znepokojení obyvatel i trestní postih takových jednání jsou jevy historické. Nikoli každé šíření nepravdivé zprávy je ovšem trestným činem.