Trestní právo

Ve věci sp. zn. 9 As 229/2014 Nejvyšší správní soud posuzoval rozhodnutí živnostenského úřadu odebrat živnostenské oprávnění k vedení účetnictví osobě, která spáchala podvod.

K použitelnosti rozhodnutí finančního orgánu v řízení o trestném činu zkrácení daně

Je v rozporu s principy právního státu, aby trestním postihem jednoho účastníka soukromoprávního vztahu byla nahrazována nezbytná míra opatrnosti druhého účastníka při ochraně vlastních práv a majetkových zájmů. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 4 To 78/2013

Výše a druh trestního opatření je přiměřené, pokud bere na zřetel i skutečnost, že souzené trestné činnosti se obžalovaný dopustil ve věku, kdy na něj lze nahlížet stále jako na osobu nezralou, jejíž mravní a rozumový vývoj nebyl ještě zdaleka ukončen a pro kterou je charakteristické, že předem nedomýšlí důsledky svého selhání, jímž zpravidla spáchání trestné činnosti je. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2014, sp. zn. 67 Tmo 30/2014

Soud může vyslechnout statutární orgán pouze jako účastníka řízení, tzn. s jeho souhlasem. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č.j. 12 Cmo 261/2014-287

I když pachatel zvolil takový mechanizmus usmrcení jiného, při kterém by zahynul i on sám, nemá taková okolnost pro jeho trestní odpovědnost za jednání směřující k vraždě jiné osoby žádnou důležitost.

Dne 2. 3. 2015 se Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 1565/14 zastal rodičky, která tvrdila, že některé zdravotní zákroky vůči ní v průběhu porodu (např. silné tlačení na břicho) ohrozily její život.

Opis usnesení, jímž bylo podle § 151 odst. 2, 3 tr. řádu rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů ustanovenému obhájci, se obžalovanému, který byl obžaloby zproštěn, vůbec nedoručuje, neboť toto usnesení se jej přímo nedotýká. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2014, sp. zn. 67 Tmo 27/2014

Pachatel, který si na základě předchozí dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, již byly takové věci svěřeny, není spolupachatelem dle § 23 TrZ, ale účastníkem na přisvojení svěřené věci ve smyslu § 24 odst. 1 TrZ. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2014, sp. zn. 6 To 33/2014

Požadavek nezaměnitelnosti skutku v žádném případě neznamená, že musejí být přesně objasněny všechny okolnosti vážící se k danému jednání, postačuje zpravidla jejich co nejúplnější popis z pohledu zjištěných a prokázaných skutečností rozhodných pro posouzení trestnosti jednání. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2014, sp. zn. 11 To 106/2014

Jsou-li okolnosti spáchání trestné činnosti znakem kvalifikovaných skutkových podstat, například útok proti osobě mladší patnácti, resp. osmnácti let, útok na osobu svěřenou do jeho péče a zavrženíhodná pohnutka, pak je nelze považovat zároveň jako okolnosti přitěžující. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 2 To 112/2014

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda osobě ve výkonu trestu odnětí svobody přísluší právo svobodně si vybrat způsob léčby nabízený alternativně lékaři, a zda Vězeňská služba ČR může bránit výběru takové léčby, kterou sama není schopna poskytnout, není možné v podmínkách vězeňské nemocnice provést a není možné takto zajistit ani adekvátní pooperační péči.

Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, lze závěr o jeho beztrestnosti učinit v případě, že skutkové okolnosti, za nichž čin spáchal, nesvědčí tomu, že se mohl omylu vyvarovat.

Dne 17. 12. 2014 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek sp. zn. 9 As 185/2014, kterým posuzoval zákonnost měření rychlosti měřícími zařízeními soukromé společnosti. V daném případě však nešlo o pouhý pronájem měřících zařízení, ale o širokou participaci soukromých subjektů na přestupkovém řízení, včetně hmotné zainteresovanosti na jeho výsledku (60% z uhrazených pokut).

Dne 14.1.2015 Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 4 Tdo 1644/2014 odmítnul dovolání epileptika, který ztratil kontrolu nad svým vozidlem, a považoval svůj epileptický záchvat v době nehody za nedostatečně prokázaný.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 6 Tdo 29/2015 odmítl dovolání mladíka, který ubodal dědečka své přítelkyně a jeho partnerku. Mladík se nejdříve policii přiznal. Později vše popřel a tvrdil, že byl pod tlakem kriminalistů, kteří mu prý vraždu vsugerovali.

Obviněný ze svého počítače vložil na veřejné filehostingové servery 372 filmových děl a 33 hudebních děl, ačkoli věděl, že jde o díla chráněná autorským právem a k jejich šíření mu nebyl majiteli autorských práv udělen souhlas, a na různých internetových diskusních fórech pak zveřejnil odkazy, kde je možné uvedená díla stáhnout. Byl odsouzen k úhradě škody ve výši 11 milionů korun, proti čemuž se ohradil a Nejvyšší soud mu dal za pravdu.

Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko sp. zn. Tpjn 302/2014, jímž odpovídá na otázku, zda lze ukládat pachateli činu jinak trestného, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, uložit ochranné léčení, aniž by pro tento skutek bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.

Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko sp. zn. Tpjn 301/2014 definující policejní provokaci.

Byť soudní praxe používá v právních větách i odkaz na podzákonné normy, třeba v podobě citací vládních nařízení, neznamená to, že pokud takový odkaz chybí, jde o pochybení, které by sebou neslo nutnost v odvolacím řízení celý rozsudek ve výrocích o vině zrušit a znovu a v podstatě formálně rozhodnout o stejné vině i trestech... Komentář k rozsudku Vrchníh osoudu v Praze ze dne 12. srpna 2014, sp. zn. 12 To 64/2014

Nedbalostní trestný čin nelze spáchat v pokračování, neboť chybí základní zákonný znak, totiž jednotný záměr ve smyslu § 116 TrZ. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne dne 18. dubna 2013, sp. zn. 44 To 141/2013

Je v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodnutí, dojde-li k uložení diametrálně odlišného trestu trestním příkazem a následně rozsudkem soudu prvního stupně, aniž by dokazování přineslo nové argumenty rozhodné pro úvahu o druhu a výši trestu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2013, sp.zn. 44 To 141/2013

Opakovaná nekázeň obžalovaného v silničním provozu předcházející trestnému činu v dopravě je pádným důvodem k uložení trestu zákazu činnosti. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Každý z dvojice ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili nožem jednu z napadených osob, a to i tehdy, pokud v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014, sp.zn. 25 Cdo 269/2014

Ne každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013