Při couvání svého vozidla nesmí řidič ohrozit osoby nacházející se v blízkosti, a tedy musí zajistit takové podmínky, aby k takovému ohrožení nedošlo, což vychází ze samotné povahy couvání, při němž jsou výhledové možnosti řidiče podstatně omezeny.
Této povinnosti musí při couvání dbát každý řidič motorového vozidla, neboť ji určuje ustanovení § 24 odst. 2 zák. 361/2000 Sb., které řidičům ukládá, že při couvání nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Tato základní povinnost je zesílena další, vyjádřenou v odstavci 3 citovaného ustanovení tak, že pokud to vyžadují okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Z těchto zákonných podmínek plyne, že řidič při couvání motorového vozidla má za povinnost být zvýšeně opatrný a obezřetný.
Této obezřetnosti musí řidič dbát o to více, couvá-li s motorovým vozidlem z míst vyhrazených pro parkování v obytné zóně (§ 39 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb.), kde se v momentě, kdy hodlá započít s couváním, nacházejí v blízkosti jiné osoby, jejichž výskyt před tímto manévrem zaznamenal.V případě, že započne s couváním, ač může předvídat, že se některá z osob v okamžicích, kdy mu postavení vozidla při couvání neumožňuje přehlédnout veškerý prostor za vozidlem, přemístí do místa, které nemůže vidět nebo dostatečně sledovat, a přesto couvá bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby (§ 24 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb.), zásadně odpovídá za následek, který v této souvislosti způsobil.
V přezkoumávané věci obviněný navíc o dětech pohybujících se na daném místě věděl a byl obeznámen i s tím, že se nacházejí velice blízko místa, kde stálo jeho auto (podle výsledků provedeného dokazování ve vzdálenosti jen několika metrů – ob jedno parkovací místo). Za takové situace byl k větší opatrnosti povinen nejenom na základě podmínek stanovených pro couvání, ale i podle základní povinnosti řidiče plynoucí z § 5 odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., podle které musí dbát zvýšené opatrnosti – vedle jiných osob – zejména vůči dětem. Větší obezřetnost a opatrnost měl obviněný věnovat osobám pohybujícím se v okolí jeho vozidla i proto, že parkovací místo, z něhož vycouvával, se nacházelo v oblasti obytné zóny, v níž je stanoveno podle § 39 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., aby řidiči dbali zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit, což se vztahuje i na místa parkování na označených parkovištích, kde jedině je v této oblasti dovoleno stání. Dopravní značku označující dané místo za součást tzv. obytné zóny obviněný při vjezdu na předmětné parkoviště míjel, věděl o ní, a byl povinen ji respektovat.
Rovněž matka nezletilého se spolupodílela na vzniklém následku. Vzhledem k situaci, matka nezletilého v daném okamžiku dostatečně nezajistila bezpečnost svého jednoletého syna, kterému umožnila, aby bez její kontroly pobíhal v prostoru parkoviště, kde byla zaparkována jiná motorová vozidla. V důsledku toho nezletilý unikl z její pozornosti ve chvíli, kdy obviněný s vozidlem vycouvával z parkovacího místa, a protože neviděla, že se syn z jejího dosahu vzdálil a nebyl pod její trvalou kontrolou, kterou v tomto místě s ohledem na svůj rozumový vývoj v prostředí mezi parkujícími motorovými vozidly vyžadoval, vběhl pod couvající vozidlo obviněného, který při nedostatečné povinné opatrnosti, jak byla výše rozvedena, jej srazil a způsobil jeho smrt. Toto porušení povinností matky jako rodiče spolupůsobilo vedle jednání obviněného na vzniklý následek.
Tím nebyla přerušena příčinná souvislost mezi jednáním obviněného a vzniklým následkem, ale pouze k ní přistoupila další skutečnost, jež spolupůsobila. Jednání obviněného jako řidiče, který si řádně nevytvořil podmínky pro bezpečné couvání v místě, kde se pohybovaly děti, o jejichž výskytu věděl, však zůstalo tou skutečností, bez níž by k následku nebylo došlo, k čemuž se přidalo i obviněným umožněné jednání matky, která svého syna v danou chvíli dostatečně nehlídala. Jednání obviněného tak bylo jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()