Právo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody svobodně si zvolit léčbu mimo objekt spravovaný Vězeňskou službou České republiky

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda osobě ve výkonu trestu odnětí svobody přísluší právo svobodně si vybrat způsob léčby nabízený alternativně lékaři, a zda Vězeňská služba ČR může bránit výběru takové léčby, kterou sama není schopna poskytnout, není možné v podmínkách vězeňské nemocnice provést a není možné takto zajistit ani adekvátní pooperační péči.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům
Foto: Fotolia

Zdravotnická služba Vězeňské služby ČR po doplnění dalších vyšetření zdravotního stavu osoby ve výkonu trestu odnětí svobody navrhovala konzervativní terapii s tím, že není indikace k akutní chirurgické intervenci, která byla původně v plánu ale kterou v podmínkách vězeňské nemocnice není možné provést, ani není možné zajistit adekvátní pooperační péči. Vězeňská služba proto rozhodla, že výkon trestu za účelem operace přerušovat nebude. Toto označil advokát poškozeného za nesprávný úřední postup a požadoval náhradu škody na zdraví. Věc se dostala až k Nejvyššímu soudu, který ji pod sp. zn. 30 Cdo 170/2014 rozhodnul takto:

Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody může přijmout (samozřejmě i odmítnout) pouze takovou léčbu, kterou indikovali lékaři Vězeňské služby ČR, či na základě uzavřené dohody lékaři jiných zdravotnických zařízení (event. přivolaný lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby), a kterou lze poskytnout ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby ČR, příp. za podmínek § 5 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb. ve zdravotnickém zařízení mimo objekty spravované Vězeňskou službou ČR.

Za případná pochybení a z toho vzniklou újmu při poskytování zdravotní péče odpovídá zdravotnické zařízení, které ji poskytlo, tedy i Vězeňská služba ČR (resp. stát, jehož je organizační složkou), byla-li zdravotní péče poskytnuta jejími lékaři či v jejím zdravotnickém zařízení, a to podle obecných ustanovení o náhradě škody. Nejedná se tedy o úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

Jiným způsobem může být osobě ve výkonu trestu odnětí svobody poskytnuta zdravotní péče pouze po rozhodnutí o přerušení výkonu trestu (§ 56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb. nebo § 325 odst. 1 tr. řádu).

Pozn.: Jelikož při následném přerušení výkonu trestu za účelem chirurgického zákroku odsouzený z nemocničního zařízení uprchl, jeví se zpětně rozhodnutí léčbu mimo věznici nepovolit jako důvodné.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články