Trestní právo

Rekognice je jedním ze zvláštních způsobů dokazování. Následující článek se zaměří na trestněprávní a také kriminalistické aspekty využití tohoto institutu.

Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody by mělo být maximálně předvídatelné.

Ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu v sobě mimo jiné zahrnuje i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak stanoví čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Hovoříme-li o psychickém stavu pachatele trestného činu v době jeho spáchání, neboli zda byly u pachatele zachovány, sníženy, nebo vymizeny rozpoznávací či volní schopnosti, pak se mnohým z nás vybaví tradičně zažité důkazní prostředky předkládané u soudu.

Pouze máloco demonstruje provázanost mezi soukromým a veřejným právem tak přiléhavě jako problematika dědické nezpůsobilosti (nehodnosti).

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil dosavadní roztříštěnou rozhodovací praxi soudů ve věci právní kvalifikace krádeží spáchaných v době nouzového stavu.

Kdy půjde ještě o nutnou obranu a kdy se již bude jednat o trestný čin? Ukážeme si na případu, kde se ukázala velmi spornou otázka právní kvalifikace.

Jaké jednání může při podezření ze stalkingu vyvolat důvodné obavy na straně oběti? České soudy nebezpečné pronásledování řešily již v několika rozhodnutích.

Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?

Stalker nebezpečně pronásledující svou oběť. Co vše si lze pod stalkingem představit?

Obnovou řízení lze dosáhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku. Pro odsouzeného se často stává jedinou nadějí, jak zvrátit výsledky původního trestního řízení. Jak ovšem obnovy řízení dosáhnout?

V trestním řízení nastávají situace, kdy s výslechem svědka nelze čekat na zahájení trestního stíhání nebo nařízení hlavního líčení, neboť je například dána obava, že tato osoba zemře nebo se odstěhuje na delší dobu do zahraničí.

I. senát Ústavního soudu ve svém nálezu ze dne 29. 9. 2020 (sp. zn. I. ÚS 825/2020) dospěl k závěru, že poškozený v trestním řízení má právo na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce i v případě, kdy trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno dle § 307 TŘ.

Lze se dopustit trestného činu zpronevěry užíváním vlastního automobilu? Za určitých okolností ano. O jaké okolnosti se jedná se dozvíte z tohoto článku.

Po celá desetiletí se trestní judikatura (s úlevou zjišťuji od svých „civilistických“ kolegů, že u nich také) v řadě otázek posouvá k čím dál častějšímu používání znaleckých posudků. A to v nejrůznějších oborech a ve velmi pestré škále kladených otázek.

Zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů je jednou ze základních zásad trestního řízení. Uvedená zásada je také příkladem toho, do jaké míry zásady podléhají ideologii, neboť se z původně určující zásady postupem doby (a změnou politického režimu) stala zásada prakticky marginální.

Mgr. Josef Mana působí řadu let jako soudce trestního úseku na prvoinstančním soudu. Rodák z Valašska působil nejprve u Okresního soudu Plzeň-město, v současné době rozhoduje o trestních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 4, a to jak o vině a trestu v hlavním líčení, tak i o zajišťovacích institutech v rámci přípravného řízení.

Povinnost správce daně, resp. úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, zachovávat mlčenlivost o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob, ukotvená v ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je stanovena poměrně rigorózně.

V uplynulých dnech zaujalo novináře rozhodnutí odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni, jemuž předsedal JUDr. Eduard Wipplinger. Tento senát projednával odvolání proti rozsudku, jímž byl jakýsi zlodějíček odsouzen za krádeže, dle médií dílem spáchané i vloupáním do objektů. Soud prvého stupně jej poslal na dva roky do vězení.

Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.

V poslední době otřásly důvěrou v trestní justici dva kontroverzní případy, kdy soudci úpravami přepisu nahraných záznamů z hlavního líčení dle některé ze stran posunuli význam řečeného. Nechci zde rozebírat ani jeden z příběhů, tím spíše, že v jednom jsem byl kárným žalobcem a o tom druhém naopak nevím o mnoho víc, než se objevilo v médiích, čili nic.

Ústavní soud České republiky se ve svém nálezu ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 2511/19, vyjádřil k počátku běhu lhůty pro podání instanční stížnosti v trestních věcech při rozhodování o osobní svobodě nebo meritu věci, kterou je třeba odvíjet až od doručení písemného vyhotovení soudního rozhodnutí. Uvedený nález dopadá zejména na rozhodování o vazbě, podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, přeměně alternativních trestů v nepodmíněný trest odnětí svobody a rozhodnutí o výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody.

Aktuální obraz kriminality se mění. Týká se to i forem trestné činnosti u trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku. Falešné zprávy o tom, že ve škole je umístěna bomba, která vybuchne, zmizely, protože školy jsou často zavřené. Zato se ovšem objevují falešné zprávy o šíření koronaviru ve společnosti.

Aktuální obraz kriminality se mění. Týká se to i forem trestné činnosti u trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku. Falešné zprávy o tom, že ve škole je umístěna bomba, která vybuchne, zmizely, protože školy jsou zavřené. Zato se ovšem objevují falešné zprávy o šíření koronaviru ve společnosti.

Tento příspěvek se zevrubně zabývá institutem mimořádného snížení trestu odnětí svobody dle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku bylo hlavními autory trestního zákoníku proklamováno jako „účinná“ náhrada za ustanovení § 88 odst. 1 tr. zákona, které vyjadřovalo požadavek zákona, aby byly okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby materiálně posuzovány, tj. aby se k takové okolnosti přihlédlo jen tehdy, když podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, tedy v obecné rovině za opouštění materiálně-formálního (resp. materiálního) pojetí trestného činu.