Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2014, sp. zn. 67 Tmo 3/2014
Odvolací soud v tomto případě rozhodoval několika různorodými výroky o odvoláních proti podobně výrokově pestrému rozsudku soudu nalézacího.
Námi citovaná část se týká obou zprošťujících části rozsudku obvodního soudu, včetně výroku o náhradě škody ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 tr. řádu, které zůstaly v plném rozsahu nezměněny.
Odvolací senát je totiž považuje za správné a nad rámec toho, co již bylo uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, tak nesouhlasí s argumentací státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství ohledně skutečnosti, že ve věci se jedná o spolupachatelství, neboť postačuje k uznání viny ostatních obžalovaných jejich, byť sebenepatrnější, zapojení do věci, ať již částečným přispěním či přispěním v podřízené roli apod..
Apelační senát k tomu dodává, že celým rozsáhlým dokazováním bylo toliko prokázáno, a to pouze v případě některých obžalovaných, to, že se snad na místě nacházeli, i když ani tato skutečnost není u všech obžalovaných zcela jednoznačně prokázána. Takovýto fakt účasti na místě skutečně dle názoru zdejšího soudu nepostačuje k naplnění všech zákonných znaků spolupachatelství k uvedenému zvlášť závažnému zločinu, resp. přečinu.
Dokonce nastala v této věci i situace, že ve výpovědi svědka je obžalovaný usvědčován, následně v provedené rekognici nikoliv a v hlavním líčení je výpověď v podstatě odvolávána či zpochybňována. V daném případě odvolací soud zdůrazňuje, že netrpí žádnými iluzemi či představami o tom, jaký byl objektivní a skutečný faktický skutkový stav celého děje v inkriminovanou dobu na inkriminovaném místě, avšak na základě provedeného veškerého rozsáhlého dokazování v souladu se všemi zásadami a pravidly trestního řízení nebyl v případě dalších obžalovaných a v části jednání obžalovaného shromážděn dostatečný počet, resp. množství či množina a kvalita adekvátních hodnověrných důkazů, které by umožnily v souladu s platnou úpravou konstatovat, resp. rozhodnout o vině těchto obžalovaných nebo v této části jednání obžalovaného bez toho, aniž by takovéto rozhodnutí vzbuzovalo oprávněné pochybnosti a z těchto důvodů při respektování základní zásady trestního řízení, tedy zásady „v pochybnostech ve prospěch obžalovaného“ bylo nalézacím soudem správně a přesně rozhodnuto o zproštění obžaloby.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()