Znak přisvojení u trestného činu zpronevěry

Ne každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie
Platnost prodeje pozemků u dejvického nádraží
Foto: Fotolia

Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013

V předmětném usnesení odvolací soud zdůrazňuje, že trestný čin zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku není nedbalostním trestným činem, ale trestným činem úmyslným.

Proto musí být dostatečně zjištěno úmyslné jednání pachatele, které vede ke zmaření základního účelu svěření. Z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Nelze tedy dle apelačního senátu dospět k závěru, že například již překročením smluvních podmínek stanovených pro užívání svěřené věci, kterého se obžalovaný dopustil, došlo k faktickému zmaření účelu svěření a tak k naplnění subjektivní stránky trestného činu zpronevěry.

Uvedený stav může nastat teprve tehdy, kdy je zřejmé, že svěřená věc nebude svěřiteli vrácena.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články