Zastavení trestního stíhání
Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání. Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001
Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001
Soud prvního stupně zastavil trestní stíhání obviněného podle § 314c odst. 1 písm. a) tr.řádu za použití § 188 odst. 2 tr.řádu z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.řádu, tedy pro neúčelnost proto, že trestní opatření odnětí svobody uložené obviněnému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 47 Tm 4/2012 ze dne 12.9.2013 v trvání 2 (dvou) roků se zkušební dobou na 3 (tři) roky, během nichž mu byl uložen dohled probačního úředníka podle § 16 odst. 1 zák.č. 218/2003 Sb., považuje při úvaze o uložení souhrnného trestu dle ust. § 43 odst. 2 tr. zákoníku, který nyní přichází v úvahu, za dostačující.
Stížnostní soud se ztotožňuje se závěry soud prvního stupně, že se jedná o uložení již vyššího trestu odnětí svobody s maximální zkušební dobou. Lze přisvědčit tomu, že vzhledem k datu , kdy byl vyhlášen Obvodním soudem pro Prahu 1 rozsudek pod sp. zn. 47 Tm 4/2012, tj. dne 12.9.2013 a k datu , kdy měl obviněný spáchat nynější provinění krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a provinění poškození cizích práv dle § 181 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, tedy dne 13.10.2011, pro které bylo napadeným rozsudkem trestní stíhání zastaveno, bude zřejmě přicházet v úvahu uložení souhrnného trestu dle ust. § 43 odst. 2 tr. zákoníku.
Nelze však souhlasit se závěry soudu I. stupně, že je zcela zřejmé, že případné navýšení již uloženého trestu pro obviněného mladistvého by bylo pouze minimální a že by se jednalo o formální zvýšení trestu a nemělo by na mladistvého obviněného vůbec žádný výchovný účinek. Stížnostní soud nesouhlasí s tím, že trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne a že případné navýšení trestu při ukládání trestu souhrnného by bylo formální a nemělo u obviněného žádný výchovný účinek.
Celý text judikátu můžete číst zde
Další články
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení



