Zastavení trestního stíhání

Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání. Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie
Foto: Fotolia

Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001

Soud prvního stupně zastavil trestní stíhání obviněného podle § 314c odst. 1 písm. a) tr.řádu za použití § 188 odst. 2 tr.řádu z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.řádu, tedy pro neúčelnost proto, že trestní opatření odnětí svobody uložené obviněnému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 47 Tm 4/2012 ze dne 12.9.2013 v trvání 2 (dvou) roků se zkušební dobou na 3 (tři) roky, během nichž  mu byl uložen dohled probačního úředníka podle § 16 odst. 1 zák.č. 218/2003 Sb., považuje při úvaze o uložení souhrnného trestu dle ust. § 43 odst. 2 tr. zákoníku, který nyní přichází v úvahu, za dostačující.

Stížnostní soud se ztotožňuje se závěry soud prvního stupně, že  se jedná o uložení již vyššího trestu odnětí svobody s maximální zkušební dobou. Lze přisvědčit tomu, že  vzhledem  k datu , kdy byl vyhlášen Obvodním soudem pro Prahu 1 rozsudek pod sp. zn. 47 Tm 4/2012, tj. dne 12.9.2013 a k datu , kdy měl obviněný spáchat nynější provinění krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a provinění poškození cizích práv dle § 181 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, tedy dne 13.10.2011,  pro které bylo napadeným rozsudkem trestní stíhání zastaveno, bude  zřejmě přicházet v úvahu uložení souhrnného trestu dle ust. § 43 odst. 2 tr. zákoníku.

Nelze však souhlasit se závěry soudu I. stupně, že je zcela zřejmé, že případné navýšení již uloženého trestu pro obviněného mladistvého by bylo pouze minimální a že by se jednalo o formální zvýšení trestu a nemělo by na mladistvého obviněného vůbec žádný výchovný účinek. Stížnostní soud nesouhlasí s tím, že trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne a že případné navýšení trestu při ukládání trestu souhrnného by bylo formální a nemělo  u obviněného žádný výchovný účinek.

Celý text judikátu můžete číst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu