Trestní právo

Pohrůžka jiné těžké újmy nemusí spočívat pouze v hrozbě způsobení újmy majetkové, újmy na cti, dobré pověsti, ale může směřovat i k rozvratu rodinného života a v takovém případě nepochybně i k existenční nejistotě a ztrátě jakéhokoli zázemí.

Orgány činné v trestním řízení nemohou spoléhat na pravdivost informací uvedených v trestním oznámení a už vůbec nemohou pouze na základě neověřeného trestního oznámení provádět domovní prohlídky.

Zákonný znak trestného činu obecného ohrožení podle § 272 TrZ spočívající v tom, že pachatel „vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“, lze naplnit nejen tím, že větší počet osob je konkrétně a bezprostředně ohrožen ve stejném okamžiku, nýbrž i tehdy, jsou-li takto ohroženy v krátkém časovém intervalu postupně, jediným souvislým jednáním pachatele.

Svědectví nemusí nutně ztrácet na věrohodnosti, když očitý svědek nepostihne přesně vedlejší okolnosti skutkového děje, v poměru k nápadnému hlavnímu jednání obžalovaného „nezajímavé“.

Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.

Je třeba připomenout, že podmíněné propuštění je mimořádným zákonným institutem, který dává soudu možnost, nikoliv však povinnost odsouzeného z výkonu trestu podmíněně propustit.

Jde o poměrně málo vídaný případ, kdy dva společně stíhaní obvinění pro vlastně stejný trestný čin nejsou provedenými důkazy označeni za spolupachatele.

Není nezbytným závěrem, že jestliže někdo v určité době podomácku vyrábí pervitin či heroin, znamená to nutně, že musí mít vždy a za všech okolností vše k tomu potřebné doma po ruce. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25.6.2015, sp.zn. 5 To 236/2015

V tomto komentáři se JUDr. Libor Vávra zabývá otázakou, zda může skutečnost, že je svědek přesvědčen o vině obžalovaných, znevěrohodnit celou svědeckou výpověď. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 3.9.2015, sp. zn. 5 To 262/2015

Ptáte-li se policie, zda zlikvidovala vám odebraný biologický vzorek, musí odpovědět do 15 dnů.

Rekognice je úkonem, při němž je obviněný nucen toliko pasivně strpět poznávací proceduru. Pouhé strpění rekognice nelze označit za donucování k sebeobviňování či k sebeusvědčování. Poznávaná osoba (včetně obviněného) je povinna strpět provedení rekognice a může být přípustnými prostředky (předvedením, uložením pořádkové pokuty) donucována k účasti na rekognici.

Pokud má být podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§ 2959 o. z.) vyjádřen v odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásah do jejich citové sféry, mělo by být odčinění výrazně vyšší než paušální částky stanovené podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 139/2014 potvrdil právní názor, podle kterého je navrhovatel v řízení o přestupku, který lze projednat pouze na návrh, k podání žaloby legitimován pouze podle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.

Spolupůsobení toho, kdo svou totožnost a své jméno propůjčí k převzetí práv a povinností, které ve skutečnosti nechce autenticky vykonávat, resp. je vědomě vykonává v roli dobrovolné loutky, je trestné, pokud dojde k poruchovému jednání, jež naplňuje skutkovou podstatu nějakého majetkového či hospodářského trestného činu. Komentář k Usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 6. května 2015, sp.zn. 5 To 159/2015

Nelze obecně předstižnou vazbu vyvozovat z trestní minulosti velmi dávné či jiného druhu, ovšem drogová trestná činnost se zcela typicky vyznačuje silnými sklony k pokračování a opakování... Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2015, sp.zn. 5 To 132/2015

Pokud obžalovaný pomáhá se získáním nepravdivých, fingovaných a padělaných podkladů s vědomím jejich uplatnění při žádosti o bankovní úvěr, pak je přinejmenším srozuměn s rizikem, že úvěr pachatelem nebude splácen. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, 5 To 42/2015

Pokud nemajetný mladistvý řádně studuje, je třeba ho v této snaze podpořit, a ne na něj klást další nároky související s náklady na obhajobu v jeho trestní věci. Komentář k usnesní Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2015, sp. zn. 67 Tmo 26/2015

Je nabídka předem nespecifikovaného finančního obohacení nabídkou úplatku?

Společenskou škodlivost skutku snižuje a pachateli polehčuje nekvalifikovanost přípravy a provedení spíše situačních než pečlivě promyšlených loupežných akcí v provozovnách typu, které jsou celkem notoricky vybavené bezpečnostními kamerami. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, sp.zn. 5 To 93/2015

Ústavní soud nálezem I. ÚS 2726/14 odmítnul přístup Městského soudu v Praze, který pouze na základě důkazů provedených před obvodním soudem dospěl, na rozdíl od obvodního soudu, k závěru, že vina pachatele je "absolutně jasná".

Pro účastenství na těžším následku je rozhodující představa obžalovaného o tom, jak bude jednat spoluobžalovaný útočník, jemuž pomáhá, a k jakým následkům může počínání tohoto útočníka vést, což platí i tehdy, pokud vlastní pachatel zaútočí vůči poškozenému jinak, ovšem pro poškozeného stejně nebezpečným způsobem. Komentář k Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. ledna 2015, sp. zn. 1 Tmo 22/2014

Mezi škodou vzniklou z hlavního majetkového trestného činu a jednáním obžalovaného jako podílníka není příčinný vztah, a proto obžalovaný za tuto škodu neodpovídá. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2015, sp. zn. 12 To 137/2014

Jde o podílnictví z nedbalosti, kdy obžalovaný přislíbil pomoc při ztenčení majetku před rozvodovým řízením, vnímal je jako neetické, možná i související s trestnou činností, nebo tuto zastírající, a nepřiměřeně spoléhal na kusé informace, jichž se mu dostalo, a byť měl řadu možností, jak si skutečný stav věci alespoň částečně ověřit, neučinil tak a nepřiměřeně doufal, že jde o jednání legální. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2015, sp.zn. 12 To 137/2014

Jednoletý chlapec vběhl pod kola couvajícího vozidla, jaká je odpovědnost řidiče?

Nejsou dány podmínky nutné obrany jako okolnosti vylučující protiprávnost, pokud je obžalovaný atakován poškozeným pouze pro výtržnické jednání své a svých přátel, kteří pak spolu s obžalovaným poškozeného fyzicky napadli. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2014, sp. zn. 67 Tmo 32/2014